7.9.2009, Samuel Zajíček, Respekt
Když v současné debatě o budoucnosti vědy akademici mluví o základním výzkumu, považují obvykle za zcela zřejmé, že základní výzkum je ze své podstaty dobrý a lidé, kteří se snaží přiškrtit na něj peníze, jsou zlí. Co však v debatě pohříchu schází, jsou argumenty, které by pomohly přesvědčit ty, kteří význam základního výzkumu a jeho nezávislosti popírají a přitom rozhodují o budoucnosti české vědy.
MM průmyslové spektrum
Agentura Thomson Reuters zveřejnila výsledky průzkumu impaktů, citací a publikací jako nehmotných výstupů 22 vědeckých oborů z celého světa za období 10 let. Česká republika uspěla pouze v chemii.
Závěry uveřejnila světová analytická organizace koncem loňského roku. Sledovala období od 1. ledna 1998 do 31. srpna 2008. V Top 20 zemí všech vědeckých oborů Česká republika není, nicméně je na 16. místě v oblasti chemie.
V příloze naleznete text Jiřího Rákosníka vysvětlující situaci kolem výzkumných záměrů. Tento text bude publikován v příštím čísle Akademického bulletinu (http://abicko.avcr.cz).
5.9.2009, mat, Lidové noviny
Vypadá to lákavě. Postříkáte záhon růží speciální látkou a dočkáte se dvakrát větších květů než obvykle. Cesta k tomuto zázraku začala před čtyřmi lety. Tehdy japonští vědci v časopise Science oznámili, že jedna vysoce úrodná odrůda rýže odbourává velmi pomalu cytokinin. Zjednodušeně řečeno jde o soubor hormonů, které ovlivňují růst kořenů, podporují klíčení a zpomalují stárnutí rostlin.