V impaktech Top 20 zemí světa bodovala ČR pouze jednou

MM průmyslové spektrum Agentura Thomson Reuters zveřejnila výsledky průzkumu impaktů, citací a publikací jako nehmotných výstupů 22 vědeckých oborů z celého světa za období 10 let. Česká republika uspěla pouze v chemii. Závěry uveřejnila světová analytická organizace koncem loňského roku. Sledovala období od 1. ledna 1998 do 31. srpna 2008. V Top 20 zemí všech vědeckých oborů Česká republika není, nicméně je na 16. místě v oblasti chemie. Na bázi ISI (Institute for Scientific Information) Web of Knowledge prostřednictvím nástrojů Essential Science Indicators a sciencewatch.com byly ve 22 oborech a více než 8 500 vědeckých časopisech analyzovány publikace, citace a citace na publikaci, tj. impakt. V analýze ISI, dnes součásti Thomson Reuters, jsou hodnoceny země, společnosti, instituce, autoři, časopisy a publikace. Ve zdarma veřejně přístupných a každoročně vydávaných údajích Thomson Reuters bylo koncem loňského roku vydáno Top 20 jako pořadí prvních 20 zemí podle impaktu s minimem 10 000 publikací. I když se říká, že statistika impaktů není dobrým indikátorem vědecké excelence, používá se stále k hodnocení (výzkumníkem počínaje a institucí konče) země pro ocenění a získávání prostředků na výzkum [Rovner 2008]. Svědčí o tom i pořadí Top 20. Samy o sobě velmi cenné údaje posloužily jako podklad pro přepočítání na zajímavé údaje o výkonu jednotlivých zemí v citacích a publikacích na 100 000 obyvatel. Připojeny jsou i údaje o HDP na obyvatele podle informací MMF k 1. 7. 2008 a údaje o počtu obyvatel podle U.S. Census Bureau ke stejnému datu, což poskytuje základ k vlastnímu výpočtu toho, koho to zajímá, vzhledem k tomu, že např. podpora vědy a výzkumu státu z veřejných prostředků se vyjadřuje v % HDP země. V České republice se za roky 2007 až 2010 počítá s 0,62 % HDP. Hodnocení institucí Pořadí zemí Top 20 pod heslem engineering se nepodařilo vyhledat; zajímavé je zde pořadí institucí. Z prvních 20 je na prvním místě Harvard University s počtem 11,98 citací na publikaci, na druhém telekomunikační společnost AT&T a na třetím California Institute of Technology (Caltech). Celkem se v Top 20 Engineering Institutions umístilo 16 univerzit (mimo 14 amerických jedině ETH Curych a dánská technická univerzita v Lyngby), dvě firmy (AT&T a IBM) a dvě instituce (německá Max-Planck-Gesellschaft a Lawrence Livermore National Laboratory, patřící americkému ministerstvu energetiky). I v oboru strojního inženýrství Mechanical Engineering za roky 2003 až 2007 je v čele Harvard University s impaktem 9,83. Daleko za Harvardem je Stanford University se 4,90 a Massachussetts Institute of Technology (MIT) se 4,71. Švýcaři excelují Přestože USA mají nejvíce publikací a citací v absolutních hodnotách a vedou impakt u chemických věd, v impaktu všech vědních oborů je na prvním místě Švýcarsko s hodnotou 14,85; je na čele v publikacích i citacích na 100 000 obyvatel. Teprve na druhém místě je USA se 14,28, avšak na třetím místě je pro mnoho lidí možná překvapivě Dánsko s 13,77. Čtvrté je Nizozemsko a páté samostatně hodnocené Skotsko. Světová chemická velmoc Německo je až desátá; v chemických vědách jen sedmá, v ekonomii až osmnáctá. Vyrovnanou špičkovou pozici drží Nizozemsko, druhé v chemii a šesté v ekonomii, zřejmě díky renomé institucí a výzkumu chemického průmyslu, petrochemie a plastů kolem Rotterdamu. V impaktu ekonomie a byznysu je v pořadí první USA se 7,76, druhý Izrael se 6,30 a třetí Švýcarsko s 5,64. Absence ČR V pořadí impaktu zemí Top 20 všech vědních oborů není Česká republika zastoupena, není ani v pořadí impaktu v Top 20 pro ekonomii a byznys. Umístila se však velmi čestně v pořadí impaktu Top 20 chemických věd na 16. místě s počtem 10 088 publikací, 70 617 citacemi a s impaktem 7,00 jako 35. země s HDP na obyvatele 21 041 USD podle údaje MMF za 2007. Ze zemí s nižším HDP/obyv. se před ČR umístila pouze Jižní Korea s impaktem 7,08 na 14. místě s 19 638 USD a Tchaj-wan s impaktem 7,03 na 15. místě s 18 306 USD. S počtem 31 453, resp. 17 673 publikací nás vysoce předstihují. S počtem 99 publikací na 100 000 obyvatel je z Top 20 ČR dokonce na 8. místě před USA, Japonskem, Jižní Koreou nebo Polskem. Poprvé se v Top 20 objevuje Čína, v počtu publikací na 5. místě. Zůstáváme v průměrnosti V publikaci Průvodce systémem veřejné podpory výzkumu a vývoje v ČR 2009 se konstatuje silné zaostávání v úrovni ukazatelů výstupů výzkumu a vývoje (VaV) především v počtu publikací a citací v impaktovaných časopisech, počtu přihlášek patentů a udělených patentů (i podle zprávy WIPO za rok 2008), počtu technických, technologických a organizačních inovací, kde byly využity výsledky VaV. Opakovaně se konstatuje, že přínosy VaV a inovací pro českou ekonomiku a společnost jsou nízké, je zde zřejmé uspokojení s průměrem, neusilování o excelenci a nedostatečná podpora excelence. Reforma systému podpory VaV je žádoucí stejně jako koncentrace prostředků na priority a na hodnocení měřitelnými kritérii tam, kde to jde, a nalezení jiných tam, kde to nejde. Zajímavou úvahou na toto téma je článek Sophie L. Rovner v časopise Chemical & Engineering News [Rovner 2008], obsahující i pořadí impaktu prvních 20 světových institucí v chemii. Zde je v čele The Scripps Research Institute s 32,71, dále Harvard University s 32,49 a California Institute of Technology s 31,91. Z evropských je na 10. místě univerzita v Utrechtu (20,35), 15. je univerzita ve Štrasburku, 16. ETH v Curychu, 17. Max-Planck-Institut, 18. Imperial College of Science, Technology & Medicine v Londýně, 19. univerzita v Cambridge a 20. Technická univerzita v Mnichově s 15,60. Pramen: [Rovner 2008] ROVNER, S. L. The Import of Impact. Chemical & Engineering News – 86. 2008, no. 20, s. 39–42. www.mmspektrum.com