»Rozděl a panuj« platí i pro vědu a výzkum

19.9.2009, František Beneš, Haló noviny S velkým znepokojením a obavami sleduji události okolo financování vědy, výzkumu a vývoje v České republice. Vidím, že se podařilo rozdělit odbornou komunitu a postavit proti sobě zájmy tzv. základního a aplikovaného výzkumu. Hned v úvodu chci jednoznačně a důrazně prohlásit, že to škodí všem. Tedy všem lidem, kteří mají takový vědomostní a znalostní potenciál, že jsou schopni se těmito oblastmi zabývat. Jestliže tato situace vědce a výzkumné pracovníky postihuje, pak samozřejmě někomu musí vyhovovat. Respektuji, že se v současnosti nacházíme v krizovém prostředí, pokud jde o ekonomickou situaci, protože náš stát se nemůže jednoduše vyčlenit z krize, která postihla celý svět. Ale seznávám, že jsme se ocitli i v krizi mezilidských vztahů, což je jistě částečně i důsledkem strachu a zmiňované krize ekonomické. Chci však poznamenat, že jde také, a to velmi výrazně, o vliv destrukce univerzálního systému hodnot, ke kterému se naše společnost dlouho propracovávala a k němuž se tradičně hlásí. Jestliže ještě nedávno byly hodnoty poznání a vědecká kvalifikace na samé špici prestižního postavení, jak ho vnímali lidé, pak dnes jsou veřejnosti prezentovány jako vzor rozličné celebrity, aniž by si to zasloužily něčím jiným než věkem, vzhledem, skandály a milionovými majetky. Každý, kdo na to poukáže, je obvykle vykázán s odkazem na českou malost a závist. Tak obrovský je vliv médií. Mám za to, že počátkem problémů kolem financování vědy, výzkumu a vývoje bylo velmi nerozumné seškrtání původních schválených záměrů z 27. června 2008, aby výdaje na tuto oblast rostly každým rokem o dvě miliardy korun. Velmi by mne zajímalo, proč k tomu došlo. Nechce se mi uvěřit, že by to mohlo ovlivnit např. ponechání desítek miliard korun v kompetenci MŽP na program Zelená úsporám, přestože jsem takovou informaci zaslechl přímo z úst jednoho z bývalých ministrů. Právě tento program, tak jak je nastaven, je z mého pohledu přímo exemplární ukázkou, jak to být nemá. Chci proto požádat poslance a vládu, aby i v současné rozpočtově vyhraněné situaci navyšovali výdaje na vědu a výzkum tak, abychom se v několika letech alespoň přiblížili k jejich tříprocentnímu podílu na HDP, jako je tomu v okolních státech, ale nikoliv tím, že by HDP poklesl. Dále chci vyzvat všechny zainteresované vědecké a výzkumné organizace i ústavy, ale i vysoké školy, aby výsledky své činnosti prokázaly, že se taková investice státu vrátí. K tomu neposlouží zpochybňování systému hodnocení výsledků výzkumu a vývoje, přestože uznávám, že je to záležitost komplikovanější, než posuzovat výkon automobilu. Ale kategorie výsledků zanášených do RIVu vystihují pětiletou kontinuitu bádání a RVV za jejich vznik lze spíše pochválit než paušálně kritizovat. Ať chceme či ne, platí, že i výzkumná činnost se stává z ekonomického hlediska prací až tehdy, když se její výsledek stane součástí směny. Uvědomme si, že jsme skutečně na jedné lodi, kterou, jak doufám, nechceme potopit. Je třeba zvýšit její rychlost. K tomu, jak nám radí zdravý rozum - je nezbytné nejen snížit zatížení a hmotnost nákladu, ale, a to zásadně, více pohonných hmot. O autorovi| Ing. František BENEŠ, CSc., ředitel Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického, v.v.i.