Vědci těží z práce započaté před rokem 1989

12.12.2009, Filip Sušanka, Brněnský deník Čeští odborníci se těší stále většímu obdivu a uznání i v zahraničí. Bez spolupráce s nadnárodními firmami by jim ale chyběly peníze. Česko slaví úspěchy za hranicemi nejen díky mimořádným výkonům špičkových sportovců. Podobnému renomé se těší také mnoho českých vědců. Ty však narozdíl od sportovních reprezentačních kolegů v posledních letech trápí nedostatek peněz. Typickým příkladem je „superstar“ mezi českými vědci – profesor Antonín Holý. Jeho výzkumný tým těží z exkluzivní spolupráce s americkou farmaceutickou firmou Gilead Sciences. Ta jejich drahý výzkum financuje. I díky těmto penězům mohl vědecký tým Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd v minulých dnech oznámit další úspěch v hledání léku proti AIDS. Jimi vyvinutá sloučenina boru, vodíku, uhlíku a kobaltu zabraňuje množení viru v těle nakaženého člověka. Vedoucí laboratoře Strukturální biologie Ústavu organické chemie a biochemie a Ústavu molekulární genetiky Akademie věd Pavlíny Řezáčové soudí, že je sloučenina možným předstupněm budoucího léku proti AIDS. „Má jedinečný mechanismus účinku a další vlastnosti jako je biologická a chemická stabilita, nízká toxicita,“ tvrdí Řezáčová. Jenže další vývoj směřující k vytvoření konečného léku však trvá dlouhé roky a spolkne astronomické částky. Lze to ilustrovat na dalším světovém úspěchu profesora Holého – látce GS9219 proti chronické rakovině lymfatických uzlin, která napadá pouze rakovinové buňky. Další vývoj včetně klinických studií vyjde americkou společnost až na 800 milionů dolarů, tedy 10 miliard korun. Právě v extrémních nákladech pak tví hlavní potíž současných vědeckých týmů. Ne každý má totiž takové renomé jako chemik Holý, takže spolupráci se soukromým sektorem domlouvají jen obtížně. To vše ještě umocňuje plán současné vlády v příštích letech výrazně omezit rozpočet Akademie věd. Příští rok dostane proti letošku o 1,03 miliardy korun méně, to je pokles o 20 procent. Politikům se totiž zdají výstupy základního výzkumu málo využitelné v praxi. „Za likvidačním rozpočtem může být snaha o zrušení akademie,“ bojí se její šéf Jiří Drahoš. Přitom nebýt primárního výzkumu započatého mnohdy už v 60. a 70. letech minulého století a dlouholeté vytrvalé práce, ani profesor Holý by dnes nebyl otcem převratných léků, kromě již zmíněných i proti žloutence.