Tucet otázek k vědě a financím

24.9.2009, Jiří Grygar, Ekonom Jiří Grygar komentuje odpovědi politiků na tucet otázek ke koncepci rozvoje vědy a výzkumu v ČR, o nichž jednala Učená společnost ČR 15. září jen několik hodin poté, co byly zrušeny předčasné volby. Jako příklad uvádí prof. Otto Wichterleho z AV ČR, kdy prodej licencí na měkké kontaktní čočky přinesl Československu více prostředků, než kolik stál základní výzkum, a prof. Antonína Holého, který svůj celoživotní základní výzkum proměňuje v ekonomický přínos obdivuhodného rozsahu. Většinu českých politiků potřeba výrazné pomoci vědě a technice zjevně příliš nevzrušuje. Na rozdíl od mnoha vyspělých zemí Evropy. Svědčí o tom stagnující finanční podpora základního výzkumu i nedávné kroky Rady vlády pro výzkum, experimentální vývoj a inovace. Ve svých důsledcích mohou nenávratně zlikvidovat významnou složku základního i aplikovaného výzkumu – Akademii věd ČR. Její rozpočet se měl podle vládního návrhu původně snížit z letošních 5,88 miliardy na 4,92 miliardy a v dalších letech už na částku de facto likvidační. Po hlasitých protestech vědců premiér Jan Fischer přislíbil alespoň pro příští rok půl miliardy navíc. Dál zůstává situace nejistá. Spontánně vzniklá skupina devíti českých vědců se proto rozhodla připravit tucet předvolebních otázek ke koncepci rozvoje vědy a výzkumu v Česku. Zaslali jsme je předsedům šesti politických stran (ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, ODS, SZ a TOP 09) a požádali je o vypracování odpovědí. Ty měly být v polovině září zveřejněny a posloužit voličům k lepší orientaci při říjnových předčasných volbách. Ocenili jsme, že všechny oslovené strany naší žádosti vyhověly a reagovaly. O tuctu otázek a odpovědí jednala i Učená společnost ČR 15. září, jen několik hodin poté, co byly předčasné volby odpískány. Nicméně i z písemných odpovědí na tucet otázek lze vyčíst, jak to politici s vědou myslí. Všichni se shodují, že Česko by mělo následovat příklad menších evropských zemí, které vsadily na významnou podporu vědy a výzkumu ze státních prostředků. Strany deklarují, že by Česko mělo dosáhnout státní podpory vědy ve výši jednoho procenta HDP (v současné době je to zhruba 0,65 procenta). Jednotlivé strany už méně řeší to, že český průmysl zatím podporuje vědu a výzkum jen nepatrně, ačkoliv v zahraničí tento podíl dosahuje až dvou procent. Ano, Rada vlády doporučila peníze odebrané Akademii věd dát soukromým firmám na výzkum. Ale jak kontrolovat, zda tyto prostředky firmy využijí efektivně? Na to už recept nikdo nedává. V dalších případech se reakce politických subjektů lišily podstatně více. Mně osobně připadalo, že nejvlažnější podporu základního výzkumu (bez brzkých aplikací pro ekonomický prospěch) projevuje ODS. Ta také vyslovila názory nejbližší kontroverzní Radě vlády, jejíž kroky zejména menší politické strany ostře kritizovaly. Tlak na rychlé aplikace základního výzkumu je sice v době ekonomické krize pochopitelný, ale troufám si tvrdit, že je krátkozraký. Inovace sice přinášejí mírný ekonomický efekt velmi rychle, ale pro zásadní hospodářský pokrok má největší smysl podpořit relativně laciný základní výzkum. V Akademii věd to předvedli svého času profesor Otto Wichterle, když vyvinul měkké kontaktní čočky a prodej příslušných licencí přinesl Československu více prostředků, než kolik stál příslušný základní výzkum, a v současné době profesor Antonín Holý (mimo jiné i on je signatářem tuctu otázek), když svůj celoživotní základní výzkum proměňuje právě nyní v ekonomický přínos obdivuhodného rozsahu. O autorovi| Jiří Grygar, astrofyzik, Učená společnost ČR