Rozdělování peněz na vědu a výzkum

31.8.2009, ČRo Rádio Česko Ondřej ČERNÝ, moderátor -------------------- Premiér Jan Fischer znovu otevře debatu o financování vědy a výzkumu. Po protestech kvůli novým pravidlům v rozdělování peněz na vědu svolal na dnešek kulatý stůl o její budoucnosti. Fisherův kabinet chce totiž kvůli finanční krizi v příštích letech na vědě trošku šetřit. Rozpočet Akademie věd se měl podle původního doporučení rady vlády snížit z letošních 5,88 miliardy na 4,92 miliardy v roce příštím. Premiér Fischer však v červenci vědcům přislíbil pro příští rok půl miliardy navíc. Krácení rozpočtu nebude jedinou změnou, která českou vědu čeká. Akademici budou muset více než dříve také o peníze na bádání soutěžit. Od příštího roku se má hodnocení vědeckých výsledků řídit podle nové metodiky, na které vydělají především ti vědci, jejichž výsledky jsou více vidět. S Janem Fischerem se u kulatého stolu sejde také člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy Zbyněk Frolík, který je teď naším hostem, pěkné odpoledne. Zbyněk FROLÍK, člen představenstva Svazu průmyslu a obchodu -------------------- Dobrý odpoledne. Ondřej ČERNÝ, moderátor -------------------- Česko vkládalo už před krácením Fischerova kabinetu do výzkumu a vývoje v poměru k HDP méně prostředků než je průměr Evropské unie, nebude tedy zkrácení rozpočtu v takové míře pro vědu případně likvidační, jak tvrdí vědci. Zbyněk FROLÍK, člen představenstva Svazu průmyslu a obchodu -------------------- Tak já si nemyslím, že by Česko dávalo méně než je průměr. Zhruba dávalo přibližně stejnou částku do výzkumu a vývoje a je potřeba tedy poopravit trošku ten výraz vědci. Vy jste mluvil jenom o části vědecké obce a to o členech české Akademie věd a ta zhruba realizuje zhruba mezi 25-30% výsledku vědy a výzkumu v České republice. Máme tady ještě vysoké školy, soukromé výzkumy a vývojové instituce. Máme tady samozřejmě podniky, které se podílejí z více než 60% na celkových výdajích v České republice do vědy a výzkumu. Čili ta, to jablíčko sváru se odehrává dneska na půdě Akademie věd, které skutečně byly zkráceny prostředky institucionální, to znamená ty, které jsou ze zákona přidělovány jako celek pro Akademii věd, která je potom, si podle svého uvážení distribuuje na zhruba 55 výzkumných ústavů, které spravuje. A co se týče toho, že by se snižovaly, ono je to tak, že Česká republika mezi rokem 2000 a 2008 byla pravděpodobně nejdynamičtější zemí Evropské unie z hlediska růstu prostředků do vědy a výzkumu, výrazně více než všechny západní státy. A co se týče procenta hrubého národního důchodu, které je věnováno na vědo a výzkum, tak v České republice je to zhruba 1,54%. Evropská unie má průměr, průměr sedmadvacítky je 1,76, ale za náma jsou Norové třeba, Irové, Španělové, Italové, Portugalci a podobně, ty dávají podstatně méně. Takže ono to zas tak tragické není. A co se týče příštího roku, tak ten rozpočet je pouze zmražen. Kolik letos je, se prohospodaří o 8,5% zhruba více než loni a příští a další roky by měla zůstat pouze zmražená tato hodnota, čili nedává se méně, ale zůstává stejná hodnota ze státního rozpočtu jde na tu vědu a výzkum. Akorát u té Akademie věd je trošku méně a to z toho důvodu, že se otvírají ještě jiné instituce, které mohou financovat tu vědu a výzkum. Například Agentura technologická, kde může samozřejmě Akademie věd o ty peníze soutěžit prostřednictvím grantů nebo v grantové agentuře a samozřejmě je tady ještě velký zdroj peněz z Evropské unie, kde pokud jsou ty projekty smysluplné a dobře připravené, tak je velká šance, že je akademie získá a tím pádem my nevidíme důvod, proč by měla mít v konečné fázi méně prostředků než měla loni. Ondřej ČERNÝ, moderátor -------------------- Mluvíte o smysluplnosti. Vy také, jako Svaz průmyslu a dopravy chcete posílit, řekněme aplikovaný výzkum na úkor toho základního. Říkáte, že upřednostňování základního výzkumu oproti aplikovanému jako tomu bylo dosud je zastaralé, ovšem není to také tak, že vy musíte vycházet z toho základního výzkumu, že bez základního výzkumu by ten aplikovaný nebyl? Zbyněk FROLÍK, člen představenstva Svazu průmyslu a obchodu -------------------- Tak to máte samozřejmě pravdu a celá řada podniků samozřejmě investuje do základního výzkumu, ale všude na světě je to tak, že ten základní výzkum je podporován státem jak, protože tam se toho taky hodně nepodaří, v tom základním výzkumu. Ondřej ČERNÝ, moderátor -------------------- Tak to je podstata přeci jenom toho základního výzkumu. Že ty snahy jsou, ale ne vždy vyjdou. Zbyněk FROLÍK, člen představenstva Svazu průmyslu a obchodu -------------------- Ano, to máte pravdu, ale také jde o tom, a to je politické rozhodnutí, to není ani rozhodnutí vlády nebo průmyslu, je jaký procento z peněz, které jdou celkově do vědy a výzkumu ze státních prostředků, takzvaný ten institucionální výzkum a vývoj. Jaké procento by to mělo dělat pro ten základní výzkum a pro ten aplikovaný výzkum. Ondřej ČERNÝ, moderátor -------------------- A podle vás tedy na ten základní výzkum by mělo jít kolik a do jakých oblastí? Protože podle vás je také důležité, aby se základní výzkum soustředil pouze na několik málo odvětví, ve kterých je Česká republika ve světě skutečnou špičkou, tedy která to jsou a jaké procento? Zbyněk FROLÍK, člen představenstva Svazu průmyslu a obchodu -------------------- Tak my jsme samozřejmě pro tu excelenci. Ve světě je běžné, že se to ve vyspělých státech pohybuje tak 50:50 a u nás je to zhruba 60:40, čili ten základní výzkum je podporován mnohem víc z toho státního rozpočtu než ten výzkum aplikovaný a my bychom chtěli, aby se to blížilo tomu poměru, který je běžný v rozvinutých státech OECD, čili tam je to zhruba 50:50. No a samozřejmě podporujeme vše, co je excelentní, to znamená já nechci tady jmenovat teďka konkrétní obory, protože by se ty jiné urazily, že jsou taky excelentní, ale určitě neudělám chybu, když řeknu třeba genetiku, když virovou, virový výzkumný aktivity profesora Holýho, nanotechnologie a podobně, čili máme tady celou řadu ústavů i Akademie věd nebo pracovišť na vysokých školách. Například profesora Maříka v oblasti kybernetiky aplikovaný, který jsou špičkový a které se i velmi dobře financují, který vydělávají i v rámci základního výzkumu už dneska poměrně dost, hodně peněz v licenčních poplatcích například. Ondřej ČERNÝ, moderátor -------------------- Ne vždy mezi aktéry sporu také panuje shoda o tom, jaké vědecké výsledky lze považovat za skutečně kvalitní. K jaké mu kritériu kvality se tedy přikláníte vy? Zbyněk FROLÍK, člen představenstva Svazu průmyslu a obchodu -------------------- Tak ještě možná pro posluchače jedna zajímavá informace. Ta kritizovaná metodika, podle které prostým uplatněním matematiky a spočítáním podlé té metodiky, ta vznikla zhruba před dvěma lety a podílejí se na ní i pracovníci Akademie věd, čili dokud se podle ní ty peníze skutečně nerozdělily, tak to nikomu až tak nevadilo. Teď se podle ní ty peníze rozdělily poprvé takhle a vyšlo to tak, jak to vyšlo a je oheň na střeše a volá se po tom aby se to hodnotilo jinak. Samozřejmě je otázka, jak hodnotit ty výsledky, jak hodnotit licence, jak hodnotit patenty, protože takových 10% světových patentů má komerční uplatnění, čili ne jenom podám patent, přihlásím ho, ještě neznamená, že to má pro společnosti nějaký význam. Tak ta metodika, hledá se vlastně model a my hájíme stanovisko, že by ten, tu metodiku by neměli na sebe dělat ti vědci, který podle ní potom budou hodnoceni, ale měl by tady být zastoupen nějaký zahraniční panel, nějaká skupina lidí, který jsou totálně nezávislí, který s tím mají zkušenost, například Finové a podobně, kde transformovali svoji ekonomiku velmi úspěšně a který to založili na vědě, výzkumu a inovacích nebo Irové a podle toho vlastně nastavit potom ta kritéria. Ondřej ČERNÝ, moderátor -------------------- Říká člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy Zbyněk Frolík. Děkujeme za rozhovor a na slyšenou. Zbyněk FROLÍK, člen představenstva Svazu průmyslu a obchodu -------------------- Děkuji vám, na shledanou.