Rada pro výzkum a vývoj rozhodla o krácení státních dotací pro vědecké instituce

28.8.2009 ČRo 6, 22:10 Studio STOP Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Rada pro výzkum a vývoj rozhodla o krácení státních dotací pro vědecké instituce, konkrétně Akademii věd České republiky. Nabízíme vám úryvek z rozhovoru čtvrtečního vydání Studia STOP, ve kterém jsem s Petrem Holubem hovořila o dalším osudu české vědy společně s bývalým rektorem Masarykovy univerzity v Brně a dnešním děkanem Fakulty informatiky této univerzity, bývalým senátorem a současným místopředsedou Rady vysokých škol profesorem Jiřím Zlatuškou. Petr HOLUB, moderátor -------------------- Kdybych se těch reformátorů měl zastat, tak oni vlastně tvrdí, stát dává peníze na výzkum a ten výzkum by měl časem peníze vrátit, proto tu reformu děláme. A z tohoto pohledu se zdá logické, že se tedy uberou peníze Akademie věd, je to podle nějakého pravidla, které je víceméně spravedlivé, jak tvrdí jeho autoři, a více se to předá právě do té výroby, aby se více produkovalo v těch nových technologiích. Protože my skutečně musíme nějak na ty nové technologie přejít, abychom nezůstali u těch různých montážních linek. To si myslíte tedy, že tento, že celý tento koncept je nedomyšlený? Jiří ZLATUŠKA, děkan, Fakulta informatiky Masarykovy univerzity v Brně, místopředseda Rady vysokých škol -------------------- Myslím si, že je nedomyšlený. Nelíbí se mi ani takové formulace, jako že má být nějaký systém spravedlivý, nespravedlivý. Tam je jednoznačně, je to prostě implementace politického záměru. Ten politický záměr tady je vzít ty peníze, přesměrovat je směrem k těm firmám. Petr HOLUB, moderátor -------------------- Ale třeba je to dobře. Jiří ZLATUŠKA, děkan, Fakulta informatiky Masarykovy univerzity v Brně, místopředseda Rady vysokých škol -------------------- No, ale v okamžiku, kdy by to mělo jít do těch firem, tak tam si dovedu představit, že by to byly nějaké formy, které by fungovaly jako úvěr, nikoli jako přelití podpory tímto způsobem. Protože produkt, který vznikne, bude opravdu tržní produkt, který bude něco přinášet té firmě. Takže není to nic jiného než státní pomoc té, tomu příslušnému komerčnímu subjektu. To, co bude velmi brzo chybět aplikovanému výzkumu, to budou kvalitně vzdělaní pracovníci. A pro mě hodnota podpory základního výzkumu není ani v nějakých světových objevech. Já si dokonce myslím, že to, co se občas říká, že se máme snažit podporovat základní výzkum, abychom tady měli nositele Nobelových cen, že to je naprosto vedlejší záležitost. Zemi naší velikosti je, se nemusí jednat o to, aby měla nositele Nobelovy ceny. Když přijde, bude to samozřejmě dobře. Ale dávat si tohle jako cíl, si myslím, že je nesmyslné. To, čemu slouží výzkum je, že se na té výzkumné práci učí spousta lidí, kteří se kolem toho výzkumu pohybují. Zejména doktorští a magisterští studenti, kteří poté mohou ty, ty nové myšlenky, to, co věda přináší poskytovat těm firmám v podobě svých dovedností a toho, co přetvoří pro ty, do těch nových, do těch nových projektů. A tohle se týká jak originálního výzkumu, kde všechny ty myšlenky vzniknou tady, tak výzkumu, který se drží na dobré světové úrovni, ale není úplně převratný, protože i pro to, abyste přejal i nějaké výsledky zahraničních vědců do té praxe těch, těch aplikací u nás, tak musíte nejdřív tu vědu dělat tak, abyste ji pochopili a teprve potom ji dokážete přetvořit do nějakého komerčního produktu. Takže v mých očích podpora základního výzkumu je podmínkou pro to, aby zde vůbec mohl být výzkum aplikován nyní. A rozhodně pokud se nalijí přímo ty peníze do toho aplikovaného výzkumu pod záminkou, že se zde nedělá dost aplikací, a proto se tam musí ty státní peníze nalít, tak toto spíš bude končit v tom, čemu se říká černá díra. Tedy, že ty peníze se tam schovají a ztratí se stejným stylem, jako se ztratily státní pobídky v těch montovnách, o kterých jste mluvil. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- V pondělí má na popud premiéra Fischera zasedat kulatý stůl, na kterém by se mělo rozhodnout o tom, zda Rada vlády pro výzkum a vývoj ustoupí tlaku požadavků akademiků nekrátit finance pro Akademii věd. Hovoří profesor Jiří Zlatuška. Jiří ZLATUŠKA, děkan, Fakulta informatiky Masarykovy univerzity v Brně, místopředseda Rady vysokých škol -------------------- Když bude teď v pondělí probíhat ten šišatý stůl, který svolává pan premiér o budoucnosti české vědy, tak účastníci dostali materiály vypracované Janem Zrzavým, který je jeden z původců toho, toho systému. A tam si je možné přečíst v bodě 4 navrhované deklarace. Pevně doufám, že nebude přijatá, že to ti účastníci odmítnou, že současný způsob rozdělování institucionální podpory vyžaduje okamžitou úpravu, která zabrání finančnímu oceňování a následné účelové produkci inflačních pseudovýsledků. Několik let nikdo si ničeho nevšímal. Až v okamžiku, kdy se vyjde do ulic a jsou vidět demonstrace, jsou vidět vědci s transparenty, teprve poté ti, kteří jsou za to odpovědní, začnou předstírat, že se tomu začnou věnovat. Ale to první, co by mělo nastat, prostě že tato rada vlády by měla celá, jako celek, odstoupit, protože je za to jednoznačně osobně odpovědná. Je směšné předpokládat, že teď naráz se shledají s rozumem a začnou věci spravovat. A je potřeba začít od začátku pracovat na systému, který bude vycházet ze zahraničních zkušeností a bude rozumnějším způsobem postaven. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- A pokud by rada vlády neodstoupila, tak je podle vašeho názoru možné udělat v reformě pár úprav? Vy jste zmínil změnu systému bodového hodnocení, například kdyby tam byla jedna rozpočtová kapitola pro výzkum, tak mohl by v současné podobě, mohla by v současné podobě ta reforma dále fungovat? Nebo opravdu platí, že je třeba začít znovu? Ať rada vlády odstoupí či neodstoupí. Jiří ZLATUŠKA, děkan, Fakulta informatiky Masarykovy univerzity v Brně, místopředseda Rady vysokých škol -------------------- Já si myslím, že ta základní koncepce reformy je špatně. To, to východisko toho, jak se ty body dělají, že nezávisí na konkrétní váze, kterou dáme těm bodům. Když jsem ze začátku říkal, že na jednu stranu dáte ten kus té solidní oceli v podobě toho kilového závaží a na druhou stranu přijede s tím náklaďákem, tak je v zásadě jedno, jestli to ten náklaďák zasype štěrkem, pískem, anebo jestli tam budou dlažební kostky. Ale prostě to zahrnutí tou spoustou výsledků v takovémto systému nejde tomu zabránit. Základním bodem, kterému se všichni architekti této reformy bránili, bylo to, aby tam bylo nějaké posuzování konkrétních výsledků nějakými expertními komisemi. Totiž aby bylo možné posuzování komisí, tak musí..., nemůžete hodit všechny výsledky, kterých se dosáhlo, včetně nějakých studentských prográmků v kategorii aplikovaný software, přestože jsem z informatiky, je prostě hrůzná. To je parodie. Ale totéž je v té aplikované oblasti, kategorie jako třeba průmyslový vzor, kde se vůbec, nebo užitný vzor, kde se nezkoumá originalita. Když přijdete do obchodu a vidíte nádobku od šamponu a zaregistrujete si to jako užitný vzor, no, tak vám to samozřejmě ten úřad zaregistruje, protože to je nárokové. Zaplatíte tisícovku a máte to. Ale aby se to dalo rozumně posuzovat, tak musíte mít jenom malý vzorek výsledků, kterými se ta instituce nějakým způsobem pyšní. Říká, toto jsou naše kvalitní výsledky. A na základě porovnání tady tohoto můžete odstupňovat finance jednotlivých, jednotlivým institucím. Ale ta přímá úměra, ze které to vychází, ta je fundamentálně špatná a nedá se změnit nějakými drobnými korekcemi. Petr HOLUB, moderátor -------------------- Takže to je jasné. A ještě zbývá poslední otázka. Vy se těch protestů proti reformě účastníte, nebo případně je sledujete. Tak jsem se chtěl zeptat, jestli už se podařilo aspoň částečně přesvědčit politiky, že je třeba s tím něco dělat? Jiří ZLATUŠKA, děkan, Fakulta informatiky Masarykovy univerzity v Brně, místopředseda Rady vysokých škol -------------------- Ze zpráv, které byly v médiích, to pojednání předsedy Akademie věd pana profesora Drahoše a předsedou vlády Fischerem vypadalo, že dojde k jednáním. Ale tak, jak jsem viděl seznam těch, kteří jsou zváni, tak, říkám, je to šišatý stůl, není to kulatý stůl, jsou tam jednoznačně přizváni ve většině pouze původci toho současného stavu, tedy rada vlády v současném složení, několik lidí, kteří tam byli v radě vlády předtím, nebo byli nějakým způsobem tady s tímto spojeni. A je podle mého názoru vyloučené, aby toto byla platforma, na které by se dalo dojít k nějakým konstruktivním výsledkům. A tím nemíním jenom ten samozřejmý výsledek, že ten výstup nemůže být z tohoto jednoho zasedání, ale ani dlouhodoběji, že ta sestava je zcela špatná a je to jen předstírání. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Uvedl pro Český rozhlas 6 děkan Fakulty informatiky Masarykovy univerzity v Brně profesor Jiří Zlatuška