Pro školné je 70 procent akademiků

8.9.2009 Lidové noviny str. 27 Akademie čtk PRAHA Tři pětiny vysokoškolských pedagogů mají za to, že české vysoké školy dostávají od státu málo peněz, zároveň s nimi ale neumějí hospodařit. Ukázal to výzkum, který představilo ministerstvo školství. Pro některou z forem školného by bylo 70 procent akademiků. Úřad chce zohlednit názory akademiků při přípravě reformy vysokých škol. „Výzkum ukázal, že 72 procent dotázaných pokládá hlubokou reformu českého vysokého školství za potřebnou,“ řekla ministryně školství Miroslava Kopicová. Většina pracovníků univerzit také souhlasí s tím, že by školy měly dostat větší samostatnost jak v otázce vlastního řízení, tak třeba v nabídce studijních oborů. Uvítali by například, kdyby škola dostala v budoucnu akreditaci jen na celé studijní programy, třeba historické vědy. Náplň studia v jednotlivých oborech, třeba archeologii, muzeologii nebo archivnictví, by si pak řešila už samotná fakulta. Rozpory však panují ve způsobu, jak by měla samospráva vlastně fungovat. Dvě třetiny si myslí, že by školy měly být řízeny manažerským způsobem. Zároveň však 59 procent uvedlo, že na řízení škol by se měly víc podílet akademické senáty. Většina respondentů také souhlasí s tím, aby si každá vysoká škola rozhodovala o výši školného. Pro přímé nebo odložené školné by přitom bylo 70 procent respondentů. Podle příznivců reformy by si tak studenti školy víc vážili a i školy by to více zavazovalo k poskytování kvalitního vzdělání. Ministerstvo do budoucna počítá, že by školy získávaly finance také od komerčních firem, jimž by třeba pomáhaly s výzkumem a vývojem. „Akademičtí pracovníci se domnívají, že je oboustranný nezájem - jak ze strany praxe, tak ze strany vysokých škol,“ komentoval to jeden z autorů výzkumu Jakub Fischer. Při výzkumu oslovilo ministerstvo přes 25 000 akademiků. Odpovědělo více než 6300 z nich. Výsledky chce MŠMT použít při přípravě reformy vysokých škol. Na přípravu získalo ministerstvo asi 90 milionů korun z evropských fondů, které investuje hlavně do různých průzkumů, za což sklidilo množství kritiky. V současnosti se tak zpracovávají dotazníky, v nichž studenti vyjadřovali svůj názor na školné. Jejich připomínky poslouží při přípravě zákona o finanční pomoci studentům. První návrh reformy připravilo MŠMT loni na jaře, školy jej však odmítly. Nelíbil se jim třeba navržený způsob financování, změny v obsazení správních rad vysokých škol ani předpokládaná užší spolupráce se soukromým sektorem. Další informace v rozhovoru s Petrem Matějů na straně 28