Příspěvek k diskusi o probíhající transformaci vědy a výzkumu v ČR

1.9.2009, (tes), Technický týdeník Věda a výzkum mají v moderních společnostech výlučné postavení a vědecké poznání - ať už je to v konkrétních případech oprávněné a žádoucí či nikoli - má zásadní vliv na řadu politických a ekonomických rozhodnutí. Tato skutečnost se rychle přetváří ve velké množství koncepcí a materiálních a sociálních technologií, které zásadně ovlivňují naše životy a svět, jež společně obýváme. Stejně jako jiné společenské sféry, přírodovědné a sociálněvědné instituce, se také věda postupně proměňuje, a je přitom nejen v českém prostředí, ale i jinde v Evropě, předmětem cílených změn. Vzhledem k silnému vlivu ve společnosti, jakým věda disponuje, musíme brát východiska vědní politiky, podle kterých se způsob organizace a hodnocení vědy promítá do podoby a typu vytvářených konkrétních poznatků a do možností jejich praktického využití, velice vážně: musíme se ptát, jaké hodnoty, zájmy a dráhy se v dnešní měnící se vědě dostávají do popředí a které jsou naopak odsouvány a znevažovány a jaký dopad má tento vývoj na poznání, jež se ve vědě vytváří. Současná reforma vědní politiky si za svůj hlavní cíl klade „vytvořit inovační prostředí tak, aby platilo: Věda dělá z peněz znalosti, inovace dělají ze znalostí peníze“. Co tato ekonomizace znalostí znamená pro každodenní akademickou praxi v přírodovědních, technických a sociálněvědních oborech? Koho a jaké typy vědění upřednostňuje, koho využívá a koho vylučuje ze hry? Autorský tým vědeckých pracovnic Sociologického ústavu AV ČR (T. Stöckelová, M. Linková, D. Lorenz-Meyer) nabízí v nové knize „Akademické poznávání, vykazování a podnikání/Etnografie měnící se české vědy“ (Sociologické nakladatelství Slon, Praha 2009, 1. vyd., 160 str.) sociologickou reflexi proměn výzkumné práce a kariérních drah badatelů a badatelek v souvislosti s dnes zaváděnými vědními politikami a jejich působením a přetvářením ve výzkumných institucích. Věnuje se přitom jak přírodním, tak sociálním vědám a v závěrečné kapitole nabízí jejich srovnání v několika vybraných klíčových tématech: ustavování vědy jako soutěže a podnikání; publikační infrastruktury strategie; epistemické tkáně institucí a postavení doktorandů; utváření a role genderu. Cílem práce je přispět na základě kvalitativního výzkumu a teoretických a konceptuálních přístupů z oblasti studií vědy a technologií k diskusi o probíhající transformaci vědy a výzkumu v České republice. Kniha přináší nejen zajímavé podněty i pro praktické úvahy - a to nejen pro tvůrce vědních politik, vedení akademických institucí a výzkumných týmů -ale především může obohatit i veřejnou diskusi o roli vědy a výzkumu v dnešní společnosti, pro kterou se v poslední době začal snad otevírat určitý, byť omezený prostor.