Perspektiva vědy na vysokých školách

25.11.2009, ČRo Rádio Česko Karolína KOUBOVÁ, moderátorka: Jaká je perspektiva vědy na vysokých školách? Touto otázkou se teď zabývají zástupci univerzit, a to u příležitosti brzkého konání Dne vědy na pražských vysokých školách. Na dnešní konferenci vystoupí rektoři ČVUT, Univerzity Karlovy, Vysoké školy chemicko-technické, České zemědělské univerzity a Vysoké školy ekonomické. Konkrétně se teď budu věnovat, budeme věnovat právě české ekonomické vědě, jaká je její pověst ve světě, jsem se zeptala rektora VŠE v Praze Richarda Hindlse. Richard HINDLS, rektor VŠE v Praze -------------------- Nemyslím si, že by česká ekonomická věda měla nějak výrazně kladné nebo výrazně záporné postavení. Já si myslím, že ona svým rozsahem a už také tím, že česká ekonomika není žádný gigant z hlediska objemu, tak si myslím, že ani česká ekonomická věda není ničím, co by bylo pupkem světa a ... Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------- Čili dá se mluvit o průměru, o průměrném postavení? Richard HINDLS, rektor VŠE v Praze -------------------- Já si myslím, že se dá mluvit o průměru a především to asi trošku bude souviset i s celkovým objemem české ekonomiky. Samozřejmě asi američtí ekonomové nebo britští ekonomové nebo /nesrozumitelné/. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------- To znamená, že to uplatnění českých ekonomů, vědců je komplikovanější, řekněme, i právě s ohledem na velikost české ekonomiky? Richard HINDLS, rektor VŠE v Praze -------------------- Tak to bych zase neřekl, protože tím, že já si myslím, že ty šance tady v tomto ohledu jsou relativně rovné, protože tím, že ekonomika je dneska velmi propojená, je velmi globalizovaná, a to platí i pro ekonomiku asi více než pro některé jiné disciplíny, tak si myslím, že pokud by se nějaká dobrá myšlenka objevila, takže se svět zase dnes už tolik neptá, odkud ta myšlenka pochází. Já bych si dovolil možná přirovnání k nějakému výrobku, bude-li dobrý výrobek, také se nikdo nebude ptát, jestli je z malé země nebo z velké země. Dnes bych řekl, že ty informační kanály jsou velmi propojené, čili ta šance tady je. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------- A jaké to uplatnění tedy aktuálně je? Richard HINDLS, rektor VŠE v Praze -------------------- Tak především si myslím, že by se, a to zase neplatí jenom pro českou ekonomiku, mělo trošku možná méně hovořit o nejrůznějších modelech nejrůznějších situací a mělo by se trošku více přistoupit k tomu, čemu se říká, dejme tomu, ekonomický barometr nebo schopnost předvídat určité ekonomické jevy. Ekonomická věda a celá ekonomika se dostala do situace, kdy nedokázala úplně dobře odhadnout to, co se ..., hovořím o posledních 2 letech, to, co se v ekonomice chystalo, to, co se v ekonomice dělo. Nedokázala nějakým varovným způsobem upozornit na to, že ne vždycky budou jenom dobré roky a teď se ukazuje, že samozřejmě nikdo nemůže vyloučit za 10, 15 roků se situace nebude opakovat, taková ekonomika je, to není nic nepřirozeného, ale my bychom měli využít toho času k tomu, abychom nějak udělali inventuru v tom, co umíme předpovídat a co ne. Tady si myslím, že ekonomická věda má určitý deficit. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------- To znamená, že se tu velmi střetává, řekněme, realita s různými ekonomickými principy, respektive jak dané ekonomické postuláty následně obstojí v praxi, co tedy ty 2 poslední roky ukázaly. Richard HINDLS, rektor VŠE v Praze -------------------- Jednak jsou to postuláty. Tady si myslím, že neustále je ta světová ekonomika a teď hovořme o světové ekonomice, bude oscilovat někde mezi regulačním systémem a někde mezi silně liberalizovanými koncepcemi. Tohle asi se příliš nezmění. Ale co si myslím, že trošku, a teď hovořím zase o ekonomickém výzkumu, neumíme pracovat s datovými systému, neumíme odezírat z toho, co se v reálné ekonomice děje, co se v ní dít bude, to znamená, že vlastně já bych si možná dovolil takové malé přirovnání, podívejte se třeba Světová zdravotnická organizace také pracuje s daty, to jsou samozřejmě data úplně jiného charakteru, ale pokud se něco ve světě děje, a teď se děje, tak existujou určitá varování, určitá doporučení, jak s tím naložit. Toto si myslím, že v ekonomice chybí, tuto roli nesehrávají ani ratingové agentury, ani Světová banka, toto vidím za těch posledních 5, 6 let jako nejvážnější problém. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------- A když to vztáhnu do české ekonomické vědy, tak tam je největším problémem také toto, o čem mluvíte? Richard HINDLS, rektor VŠE v Praze -------------------- Určitě, protože si myslím, že kdyby se takovéhle myšlenky objevily tady, tak si myslím, že budou velice dobře uchopitelné i kdekoliv jinde. Navíc česká ekonomická věda je velmi dobře napojená i na světovou vědu, takže si myslím, že by nějaká ta konverze těch poznatků, přenos těch systémů, přenos těch informací by neměl totiž být žádný problém. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------- Čili co byste třeba za úspěch české ekonomické vědy zmínil? Richard HINDLS, rektor VŠE v Praze -------------------- Tak určitě jsou to, a teď se zase vrátím na začátek možná k té první nebo druhé otázce, určitě jsme byli dobří a jsme dobří v oblasti kvantitativních metod v ekonomii. My jsme vždycky disponovali poměrně silným zázemím matematických ekonomů, profesionálních statistiků, ekonomických statistiků, ekonometrů. V tom pohledu se naše disciplíny uplatnily ve světě a můžete se podívat do knihoven, najdete tam celou řadu českých autorů. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------- A je ekonomie vlastně dostatečně přístupná laikům, je to třeba, řekněme, dostatek popularizátorů této vědy? Richard HINDLS, rektor VŠE v Praze -------------------- No, tak tady asi se trošku, to je hezká otázka, tady se asi střetávají 2 koncepce, my ekonomii samozřejmě ke svému životu potřebujeme, ale bereme ji jako přirozenou součást života, chodíme nakupovat, máme se lépe nebo hůře, utrácíme, vyděláváme a vnímáme ji možná tak trošku podprahově, nevnímáme ji až natolik z pohledu toho, co ekonomický výzkum dokázal nebo nedokázal. Zase si dovolím přirovnání s medicínou, tam si myslím, že to vnímání jednotlivců bude daleko citlivější a takové to očekávání toho, kdy třeba medicína dokáže odstranit nějaký problém, si myslím, že u té laické veřejnosti je daleko intenzivnější, takže v tomhle bych řekl, že ekonomii bereme spíš jako přirozenou součást života, která má nějaké postavení a my v tom musíme prostě žít. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------- Jaká je vlastně z vašeho pohledu perspektiva vědy i s ohledem na novou metodiku financování dle konkrétních výsledků vědeckých týmů, kdy tato nová metodika bývá někdy vnímána jako souboj vysokých škol s Akademií věd? Richard HINDLS, rektor VŠE v Praze -------------------- Je tam samozřejmě trošku ten problém, který se takhle prezentuje mezi Akademií věd a vysokými školami, ono tam těch problémů je trošku víc, především v metodice hodnocení, neustálých změnách této metodiky. Já bych byl stručný, já si myslím, že tato záležitost ještě není úplně docela dobře dořešena, prochází řadou revizí a myslím si, že pro perspektivu, jak jste se ptala, české vědy toto nastavení bude mimořádně důležité. Karolína KOUBOVÁ, moderátorka -------------------- Řekl mi Richard Hindls, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze. Mluvili jsme o financování, ale hlavně o perspektivách ekonomické vědy, blíží se totiž Den vědy na pražských vysokých školách.