Nahraďme žábu na prameni

30. 11. 2009, Aleš Bluma, Literární noviny Na svém zasedání minulý týden vláda neschválila nový Statut Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Ten se nelíbil ani Akademii věd, ani Ministerstvu průmyslu a obchodu. Každému z jiného důvodu. V poslední době jsme opakovaně svědky nepříliš promyšlených úvah o budoucnosti vzdělání a vědy v České republice. Političtí představitelé jsou vystaveni tvrdému lobbingu, jehož účelem je snaha o podřízení vědy a vzdělávání komerčním principům. Společenský přínos vědy a vzdělávání je redukován výhradně na to, jak se podílí na přímém inovačním transferu a na komercializaci jejich výstupů. Ruku v ruce s tímto postojem jde i financování vědy a výzkumu vůbec, kde se značná část prostředků přesouvá na aplikovaný výzkum. V tom jsme světové unikum. U nás bude stát financovat podnikům aplikovaný výzkum a inovace, všude jinde na světě naopak firmy sponzorují výzkum a vývoj. Řada amerických firem prostřednictvím svých nadací financuje i základní výzkum. Zanedbávat základní výzkum je jeden z největších omylů, kterého se mohou politici dopustit. Samozřejmě základní výzkum nepřináší okamžitý prospěch, státník hodný toho jména by měl ovšem přemýšlet v jiných dimenzích, než je pětiletý či čtyřletý volební cyklus. Státník by měl také usměrnit podřízené úředníky. Bohužel poslední rok Topolánkovy vlády se vyznačoval značnou volností v řízení vědy a tak mohl vzniknout v Radě pro vědu a výzkum (nynější Rada pro výzkum, vývoj a inovace) materiál, který zavádí financování vědy podle výsledků. Nic proti tomu, kdyby nastavená kriteria byla nastavena logicky. Nejvíc by na to doplatila Akademie věd a tak není divu, že protesty nebraly konce. Předseda AV ČR Jiří Drahoš mimo jiné poukazoval i na nevhodné sestavení rady, kde byla AV ČR zastoupena jen jedním členem. Zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, podle kterého Rada pro výzkum, vývoj a inovace funguje, byl novelizován 1. července 2009. Nejvýznamnější změnou byl požadavek, aby členy rady byli zejména přední odborníci základního i aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací. Měli by to být odborníci se širokým rozhledem, nikoliv pouze specialisté, byť špičkoví, v jednom oboru. Podle původního návrhu měla být rada složena z 8 členů, kteří by reprezentovali základní výzkum a z 8 členů z aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. To se nezamlouvalo ministerstvu průmyslu a obchodu a tak článek, který to stanovoval, byl vypuštěn. Vypuštění článku se nelíbilo Akademii věd a obě stanoviska na sebe tvrdě narazila. Vláda nakonec na svém zasedání 23. listopadu předložený materiál vrátila k dopracování a statut Rady pro výzkum, vývoj a inovace neschválila. Tím začalo další kolo bitvy o tom, zda budeme mít orgán, který bude financovat naši vědu a výzkum profesionálně a s rozhledem nebo orgán, který bude podléhat tlakům různých průmyslových lobby. Bitva o to, zda u nás budou moci vyrůst noví Purkyňové, Wichterlové nebo Heyrovští. Anebo zda za pár let nebude co vyvíjet a inovovat. Bude totiž chybět ten základ.