Kdo tuneluje naši vědu?

5.9.2009, Jan Hrobař, Haló noviny Tuto otázku jsem si položil po přečtení textu Martina Krummholze (Vítejte ve vytunelovaném Hlupákově, Právo 31. srpna), v němž jako mluvčí fóra »Věda žije« informuje o »skutečné příčině vzpoury českých vědců« a veřejném protestu tohoto hnutí proti ohrožení existující funkčnosti Akademie věd ČR a dalšího vzestupu úrovně vědy vůbec. Ve svém rozboru příčin tohoto stavu dochází k poznání, že se jedná o proces »tunelování« naší vědy. Tedy o proces, který se již neblaze projevil v uplynulých dvou desetiletích na klíčových sektorech naší ekonomiky. Vidím v tom určitý posun. Vědecká obec se vyznačovala postojem, že představuje apolitickou sféru, že je »povýšena« nad touto »nevědeckou« disciplínou. Život však upozorňuje dosti drsně, že realita je jiná. Likvidace všech nejprestižnějších výrobních oborů, které byly naší chloubou, má podobné nebo stejné kořeny s hrozbou, která visí nad budoucností naší vědy. Dostala již také od samotných vědeckých činitelů označení - tunelování. Kdo však měl prsty v tomto mamutím rozkrádání? Odpověď se neobejde bez politické adresnosti. Čelit této katastrofě (média hovoří o »vraždě vědy«) nelze izolovaně, ale úspěch může přinést jen společný boj všech námezdně pracujících. Krummholz v závěru svého rozboru uvádí, že se »velmi demagogicky argumentuje finanční krizí« a dodává toto: »Pro odpovědné politiky ve většině civilizovaných zemí je v současné ekonomické situaci právě podpora vědy a výzkumu jasnou prioritou,« ale »čeští politici se rozhodli naopak pro její likvidaci«. Překvapilo mě toto obecné konstatování, které postrádá adresnější určení, jak by si zasloužilo. Tak jako není politika jako politika, není ani politik jako politik. Nelze házet všechno a všechny do jednoho pytle. Jeden z akademiků správně diferencuje, když říká: »Pokud (volby) vyhraje ODS, dopadne to s Akademií věd špatně. Tato strana ani náznakem nevyjádřila v nynější krizové situaci akademii podporu.« Podobně se chová »knížecí« strana TOP 09. Do čela likvidátorů vědy se postavil samotný premiér a také Svaz průmyslu a dopravy a Hospodářská komora. Patří sem rovněž celá plejáda manažerů, oddaných služebníků domácího i zahraničního kapitálu. Na druhé straně se nachází levice, především KSČM a ČSSD, a některé společnosti a instituce, které se drží zdravého rozumu a národních a státních zájmů. Tady má vědecká obec rozhodující oporu. Jasná odpověď na úvodní otázku.