Aféra na plzeňské právnické fakultě

2. 11. 2009, ČRo 6, Názory a argumenty Petr HARTMAN, moderátor -------------------- Rektor Západočeské univerzity ustanovil pětičlennou komisi, která bude mít za úkol prověření studia na právech v Plzni. V některých případech by mohla vycházet z informací médií, která poukázala na nesrovnalosti ve studiu lidí, kteří jsou veřejně činnými. Jde například o poslance a předsedu ústavně-právního výboru sněmovny Marka Bendu. Ten pod vlivem okolností nakonec uznal, že jeho rigorózní práce na plzeňských právech byla moc krátká a nesplnila tak formální požadavky. Vedení fakulty proto požádal, aby znovu otevřelo jeho rigorózní řízení a umožnilo mu práci po doplnění znovu obhájit. Také tento případ poukázal na to, že problémy fakulty nebyly zdaleka v tom, zda někdo opisoval či nikoliv. Nelze se proto divit tomu, že Jiřího Ješe nenechaly v klidu slova ombudsmana Otakara Motejla, která v souvislosti s plzeňskou aférou pronesl na televizní obrazovce. Jiří JEŠ, redaktor -------------------- Předminulou neděli jsme byli svědky dosti otřesné události. To, když jeden z nejvýznamnějších našich právníků, zastávající funkci ombudsmana, řekl v Otázkách Václava Moravce o svém postoji k poměrům na Západočeské univerzitě toto:"Za všechno může Ústavní soud. Kdyby byly volby, tato aféra by nebyla." Konec citátu. To samo od sebe je od veřejného ochránce práv sdělení dosti šokující. Poslouchejte dobře ještě jednou:"Aféra v Plzni by nebyla, kdyby byly volby tak, jak původně měly být, to jest někdy začátkem října." Otakar Motejl může mít pravdu, když si myslí, že média by měla v té době jiné starosti a jeden z redaktorů Lidových novin by byl nepřišel na onen prvotní plzeňský plagiát, od něhož se pak začaly odvíjet další povážlivé souvislosti. Ombudsman by však především neměl kárat Ústavní soud, i kdyby o tom byl stokrát přesvědčen. Právě z titulu své významné funkce by měl usnesení Ústavního soudu ctít, obzvláště, když například ve čtvrtečním rozhlasovém pořadu jeho místopředsedkyně Eliška Wagnerová velmi přesvědčivě ono usnesení obhajovala. Za druhé je zcela nepochopitelné, jak může nejen tento význačný, ale kterýkoliv jiný právník říci, že by něco nebylo, kdyby média zrovna neměla čas to odhalit. Ono totiž, jak se nad slunce jasněji ukázalo, všechny švindle na plzeňské právnické fakultě skutečně byly, existovaly, udály se. Není možné, že by byl Otakar Motejl myslel vážně to, co řekl. Možná, že šlo spíš o jistý únik přání, které bylo otcem této pochybné myšlenky. Jenže to není všechno a pokračování ombudsmanově řeči bylo ještě strašnější. Kauza v Plzni prý podle něho není vůbec ničím výjimečným a podobné problémy mají i další vysoké školy. A teď přímý citát, Otakar Motejl řekl:"Jsem znepokojen, proč je ta ohromná mediální kampaň vedená proti Západočeské univerzitě?" Vždyť tento nešvar prostupuje dlouhodobě zpět dějiny našeho školství." Nezbývá nic jiného, než tento citát přesně interpretovat. Veřejného ochránce práv znepokojuje hlavně to, že v hledáčku podvodů se ocitla jen plzeňská univerzita, zatímco druhou půlkou svého sdělení dává zcela zřetelně najevo, že ony plagiáty údajně prostupují celé naše školství, bůhví jak daleko do minulosti. Nelze jinak, než si s komentátorem Lidových novin Martinem Weisem položit otázku. Vypadá takhle projev životní moudrosti, anebo totální rezignace? Odpověď je bez velkého přemýšlení dosti nasnadě. A je to odpověď pro existenci právního státu více než zoufalá. Neuklidnilo mě ani to, když o pár dní později v relaci Dvacet minut Radiožurnálu se Motejl se skutečnou právní erudovaností vyjádřil k našemu problému s ratifikací Lisabonské smlouvy a jako málokdo jiný kritizoval prezidenta republiky za chování, které, jak řekl, kromě jiného vyplývá i z jeho osobních vlastností. A ještě jaksi na okraj k celé této věci. Jak jsme se dozvěděli, klíčový muž plzeňské aféry Milan Kindl zastával nejen funkci pedagogickou, ale má i svou vlastní advokátní kancelář a co víc spolu s dalšími hodnostáři plzeňské právnické fakulty měl silný vliv i na činnost Ústavu státu a práva Akademie věd České republiky. Podle jistých indicií i tam se děly určité nepravosti, které se vším tím, údajně pouhým chaosem na plzeňské univerzitě, souvisely. A tak mě napadlo, zdali ředitelé akademie, vesměs biologové se více starali, co se děje v celé jejich instituci mimo onen, často zdůrazňovaný přírodovědný výzkum, ale i na poli věcí společenských. Kdyby to věděli, žádali by tak vehementně pro akademii více peněz ze státního rozpočtu, anebo by raději ušetřili na tom, že by některé nejen zbytečné, ale možná i škodlivé ústavy buď zrušili, anebo aspoň tvrdě zredukovali, aby neměly čas a prostředky na jakékoliv pochybné a málo vědecké aktivity. Petr HARTMAN, moderátor -------------------- To byl Jiří Ješ.