Marcus Aurelius se možná koupal u Mušova

12.9.2009, Miroslav Homola, Právo, Jižní Morava - Vysočina Je to zvláštní pocit. Všude, kam člověk šlápne, stanula před téměř dvěma tisícovkami let noha římského vojáka. A možná právě zde se procházel i římský císař Marcus Aurelius (121–180). Archeologický výzkum legionářského ležení s lazaretem, lázněmi a množstvím dalších budov na břehu Novomlýnských nádrží na Dyji pod Pálavou se chýlí ke konci. Právě zde, v budoucí rekreační zóně, se rozkládalo největší vojenské ležení na území Germánie. Co však zůstane z tohoto úžasného nálezu? „To, co zde vidíme, jsou takzvaná negativa. Nemá smysl lpět na tom, aby to zůstalo zachováno v této podobě. V tuto chvíle je naše veškerá snaha upřena k tomu, abychom s projektovým týmem aquaparku, který tady má stát, našli formu, jak tyto půdorysy nechat viditelné i v rámci funkčních lázní,“ říká vedoucí archeologického výzkumu Balázs Komoróczy z Archeologického ústavu AV ČR. Jak dodává, nabízí se celá řada možností, jak po ležení zachovat určité artefakty, které by byly nejen vzpomínkou na dobu dávno minulou, ale mohly by sloužit i funkčně či jako ozdoba budoucího areálu. Jednou z možností jsou například vojenské věže tábora, jejichž repliky by mohly v objektu stát. „Je to celkem jedno, jak takový aquapark bude vypadat, Může být stejně tak v orientálním nebo – a to se zde vzhledem k lokalitě přímo nabízí – v římském duchu,“ vysvětlil Právu archeolog. Římané zde totiž lázně skutečně vedle špitálu měli, stejně jako zde byl říční přístav, stáje, sklady píce i jídla. Bydleli zde řemeslníci, mečíři. „Pokud Marcus Aurelius vyrazil na některé barbarské území mezi své vojáky, tak si troufám tvrdit, že to mohlo být právě sem. Větší a lépe organizované ležení neznáme,“ vysvětluje Komoróczy. Letos archeologové odkryli oblast zhruba o rozloze tří hektarů. Jsou na ní patrné nejen základy špitálu, ale třeba i mohutných opevňovacích valů. Byly z nepálených cihel. Zatím je známo 2,8 kilometru opevnění. U paty mělo šířku pět metrů a na vrcholu dva, vysoké bylo tři a půl metru. Celkem však jde o zhruba třicetihektarovou rozlohu, na níž mnohé části ještě prozkoumány nebyly a zřejmě ani nebudou. Část ležení už také s sebou vzala voda, neboť je již pod hladinou jezer, která vznikla při regulaci Dyje. Podle historiků byl tábor opuštěn čtyři roky po smrti Marka Aurelia a zřejmě tábor v tu dobu ani nebyl dobudován. Přesto se odhaduje, že v ležení, kde jen lazaret byl zhruba pro 400 vojáků, bylo asi pro 20 000 lidí, možná i víc. Zatímco jinde bývají občas archeologové trnem v oku stavebníkům, zde si spolupráci nemohou vynachválit. „Společnost pro rozvoj rekreační a lázeňské zóny v této oblasti, Thermal Pasohlávky, stejně jako Jihomoravský kraj, kteří za projektem stojí, od počátku jeví obrovský zájem o to, aby archeologické kulturní bohatství bylo kapitálem pro celý kraj. A to je klíčový bod a od něj se vše rozvíjí. V tomto případě se nemusíme hledat. Jsme sice vědeckovýzkumná instituce, ale i my se zde učíme, jak archeologii prodávat, a jak ji nabízet,“ doplňuje archeolog. Poté, co koncem září skončí výzkum v terénu, bude následovat práce především u počítačů, psacích stolů a v laboratořích. Budou se skládat digitální plány složené z nejméně 100 000 naměřených bodů. Poté zřejmě vznikne i přibližná vizualizace objektu. Možná na ní bude i slavný císař, jehož ducha na místě zkoumání už hledají i lovci tajuplných jevů s kamerou. Regionální mutace| Právo - Jižní Morava