Jste zde
Doba je těhotná a potřebuje akce - Martin Markl
2. 11. 2009, Zbyšek Kupský, Haló noviny
Rozhovor Haló novin s Martinem Marklem z Matematického ústavu AV ČR, mluvčím fóra Věda žije!
Co je hlavním cílem fóra Věda žije!, proč vlastně vzniklo?
Jsme naprosto znechuceni vědní politikou tohoto státu. Prvotním impulsem byly plánované změny financování Akademie věd, což nebyl výpad proti akademii, ale důsledek vztahu nejen k vědě, ale i ke kultuře celkově. Proto vzniklo naše hnutí, které na tyto věci upozorňuje. Hlavním cílem je kritizovat vládní Radu pro výzkum, vývoj a inovace a vědní politiku vlády, ale není to rozhodně jediný úkol. Svědčí o tom i naše poslední protestní akce na Palachově náměstí nebo u Národního divadla (podrobně jsme o nich informovali - pozn. redakce).
Co se vám nelíbí na návrhu financování Akademie věd?
Problém financování akademie je v tom, že z institucionálních prostředků se platí v podstatě všechny náklady na provoz přes uklízečky, energie, režii budov i platy. Když se začnou snižovat, musí se někde samozřejmě začít šetřit. Na investicích, technickém personálu i na platech. Některé ústavy už propouštějí, jiné o tom uvažují. Už dvacetiprocentní snížení má viditelné důsledky. Akademie tvrdí, že to přežije, že v současné těžké době se musí všichni uskromnit, ale další snižování je naprosto nemyslitelné.
Požadujete nové složení Rady vlády pro vědu a inovace (RVVI). Co konkrétně se vám na ní nelíbí?
Proč mají o vědě a výzkumu rozhodovat zástupci průmyslu? Proč je místopředsedkyní ministryně školství Kopicová? Vždyť je to střet zájmů! Členové rady rozhodují o osudu nejen mnoha lidí, ale celé vědní politiky a musejí to být osobnosti. Kolik jich tam je - tři, čtyři? O celém fungování rozhoduje sekretář Blažka, tedy úředník. Celý tento orgán je zbytečně veliký, stačilo by pět, šest členů, místo současných patnácti. Tato myšlenka je naprosto scestná, podle nás by v radě měli sedět lidé, kteří jsou skutečnými osobnostmi, jako například profesor Zahradník nebo profesor Holý.
Existují dvě podpisové akce na podporu budoucnosti vědy a výzkumu - Petice za odpovědnou reformu vědeckého výzkumu a vysokoškolského vzdělávání, kterou již podepsalo téměř 1900 signatářů, a Podpora stanoviska akademické obce k budoucnosti výzkumu a vývoje v České republice. Tu podepsalo přes 16 tisíc lidí. Jaký je mezi nimi rozdíl?
Bohužel je doba těhotná a potřebuje akce, proto vznikly dvě na sobě naprosto nezávislé iniciativy. Podpisová akce Akademie není podle zákona petice. Byla trochu nešťastně formulována, jako by se týkala pouze pracovníků Akademie. Naše skutečně petiční akce splňuje všechny zákonem stanovené podmínky a má mnohem širší záběr. Nepořádáme ji pouze my, ale i studenti a kulturní obec. Možná je trochu nešťastné, že jsou zde dvě podobné akce, ale v žádném případě si vzájemně nepřekážejí.
Vám konkrétně se nelíbilo složení účastníků prvního kulatého stolu. Jak jste spokojen s obsazením míst u druhého?
Psali jsme premiérovi Janu Fischerovi dva dopisy, v nichž jsme ho ze začátku ujišťovali naší podporou. Po prvním jednání jsme požadovali, aby se dalších účastnili především odborníci kompetentní řešit systémové záležitosti vědy a výzkumu, což by mohlo eliminovat případné projevy předpojatosti a následné dezinterpretace závěrů jednání, která jsou nepochybně smysluplná a žádoucí. Ani jsme moc nepočítali s tím, že by byl pozván i náš zástupce-pozorovatel, jak jsme navrhovali. Složení toho druhého bylo mírně lepší.
Neúčast premiéra Jana Fischera byla vysvětlena nesouhlasem s protesty v ulicích. Dvacet let od listopadových událostí to je trochu zvláštní...
Vzkázat lidem, že nemohou chodit do ulic a říkat své názory, je v zemi s tradicí sametové revoluce znemožnění, což pan premiér tak trochu udělal. Reakce na to byly velice silné. Premiér Fischer nemůže pochopit, že nás nikdo neřídí, neplatí a neorganizuje. Udělal chybu a uškodil si, protože to bylo velice dobře medializováno.
Jak se vám líbily odpovědi na Tucet otázek ke koncepci rozvoje vědy a výzkumu v ČR?
Na odpovědích bylo vidět, že čím více se strany orientují doleva, tím více podporují vědu. Největší podpora byla od KSČM, ale jelikož tato strana už dvacet let není u vlády, může v podstatě slibovat cokoliv. Od ČSSD to plané sliby nejsou, protože po dobu její vlády byla podpora vědy a výzkumu značná a neznám lepší ministryni školství, než Petru Buzkovou. Velice silná podpora je od Strany zelených, pan Liška je úžasný, ale je spojen s první Bílou knihou terciárního vzdělávání. TOP 09 má ideu ministerstva pro vědu a výzkum, což není hloupá myšlenka, ale pokud se něco reformuje, většinou to skončí chaosem. Myšlenka ODS na přidružení Akademie k vysokým školám také není úplně absurdní, ale musí se pro to vytvořit podmínky, hlavně finanční. Nejen já, ale i spousta mých kolegů máme trochu problém. Přestože jsou pro nás levicové myšlenky obtížně stravitelné, musím uznat, že přístup pravice, a zejména ODS, k vědě nás velmi zklamal. Osobně je to pro mne velmi bolestivé a neříkám to rád, ale ideologie ODS se zredukovala na peníze a antikomunismus.
Co plánujete dále, co by se muselo stát, abyste svou činnost ukončili?
To je tak trochu jako ptát se policistů, co by se muselo stát, aby ukončili svou činnost. Ale je pravda, že jsme původně chtěli vydržet do voleb. Vytvořili jsme určitou organizační strukturu, přesto jsme neformální sdružení. Jsme vlastně první neodborová organizace sdružující vědce, a proto bychom chtěli v naší činnosti pokračovat ještě minimálně rok, a to i v případě, že by naše požadavky byly splněny. Zatím jsme pouze dostali několik příslibů a fungují kulaté stoly. Vědět o sobě dáme určitě kolem 17. listopadu, do té doby neplánujeme nic spektakulárního, pokud nebude třeba na nic reagovat.
