Zeptali jsme se: Jak vidí vědci z oblasti živé přírody možné dopady na jejich činnost ? - Jaroslava Sladká

Ing. Peter Šebo, CSc.
Vědecký pracovník a bývalý ředitel Biotechnologického ústavu AV ČR, vědecký pracovník Mikrobiologického ústavu AV ČR, spoluautor patentované technologie, která je nyní zkoušena pro imunoterapii nádorů děložního čípku a metastázujících melanomů.

Stávající návrh na přerozdělení disponibilních veřejných prostředků na výzkum na úkor základního výzkumu v AV ČR do kapitol, ze kterých bude podporován aplikovaný výzkum, nelze označit jinak, než jako naprostý nesmysl pramenící z totální arogance moci, lobbistických tlaků, a ze smrtící kombinace zištných zájmů s nekompetentností a institucionalizovaným alibismem státního aparátu. Jediným výsledkem takového nalévání miliard z prostředků daňových poplatníků do černých děr tzv. „aplikovaného výzkumu“ bude to, že se tyto vsáknou do písku, respektive že firmy, které je získají, tím ušetří část svých výrobních a provozních nákladů a jejich majitelé si pořídí větší auta a lepší vily…

V dobách mimořádně tvrdé celosvětové ekonomické a technologické konkurence nemůže žádné přihřívání „třikrát převařené aplikované vody“ v českých podnicích vést k žádným reálným inovacím a výraznějšímu růstu HDP.
Naše pracovní síla je mnohem dražší než v jihovýchodní Asii, takže výrobou kopií nic nevyděláme. Vývojem toho, co již mají na trhu a ve svých technologiích zahraniční firmy, lze stěží dosáhnout mezinárodní konkurenceschopnosti a stát se znalostní ekonomikou. Než se s mnohaletým zpožděním a s veřejnou podporou v našich podnicích takové kopie podaří vyvinout, zahraniční konkurence již bude mít na trhu nové generace produktů a služeb další generace a zase našim firmám ukáže záda. Jedinou cestou vpřed jsou špičkové originální nápady, vedoucí k originálnímu duševnímu vlastnictví, tedy k patentům a technologiím, na kterých lze postavit inovativní podniky schopné proniknout na vyspělé zahraniční trhy. Ty ale vznikají jenom tam, kde operuje světová špička základního vědeckého a technologického výzkumu, a nikoli místní domácí patlalové, žijící v přesvědčení, že jsou světovými esy. Proto jediná cesta vpřed je masivní a naprosto „brutálně selektivní“ podpora mezinárodně významné excelence v základním a technologickém výzkumu, a to ve velmi důkladně vybraném a silně zúženém spektru oborů, ve kterých máme šanci proniknout do světové špičky. Dostatečně inovativní a originální nápady vznikají jenom tam, kde se hraje světová extraliga v novém poznání, nikoliv tam kde si někdo myslí, že si přečte o tom, co dělají jiní a za peníze daňového poplatníka se je pokusí napodobit…

Počítá se jenom hloubka ponoru do problému, kvalita, originalita a kreativita řešení, nikoliv extenzivní spalování prostředků v režimu na volnoběh, v motoru lodi pohupující se na povrchu problému….

MUDr. Lucie Bačáková, CSc.
Vedoucí Oddělení růstu a diferenciace buněčných populací
Fyziologický ústav AV ČR

Hlavní náplň činnosti Oddělení růstu a diferenciace buněčných populací na Fyziologickém ústavu AV ČR spočívá ve studiu interakce buněk s umělými materiály pro konstrukci tkáňových náhrad. Vytváříme nové bioarteficiální náhrady cév, kostí a srdečních chlopní, a rovněž inovujeme náhrady již komerčně vyráběné a klinicky užívané, konkrétně cévní náhrady vyráběné v podniku VÚP a.s., Brno, či kostní implantáty vyráběné ve firmě Beznoska s.r.o., Kladno a Prospon s.r.o., Kladno. Máme i další širokou spolupráci s výrobní sférou, například s firmou Elmarco s.r.o. vyrábějící a nám dodávající ona v široké veřejnosti proslavená nanovlákna, i se sférou klinickou, reprezentovanou prestižním Institutem klinické a experimentální medicíny či vyhlášenou Ortopedickou klinikou nemocnice Na Bulovce. S těmito pracovišti podáváme společné grantové projekty k různým ministerstvům včetně MPO (red. pozn. – Ministerstvo obchodu a průmyslu), kam má být teď přelita většina financí původně určených pro základní výzkum.

Na první pohled by se tedy zdálo, že nám vlastně nic nechybí a že nemáme proč protestovat – vždyť se v podstatě zabýváme aplikovaným výzkumem a spoluprací s podniky, přesně tak, jak je dnes novou koncepcí požadováno! Ale ouha! Veškerý náš aplikovaný výzkum, veškerá naše spolupráce s výrobní i klinickou sférou by naprosto nebyla možná bez kvalitního základního výzkumu! Jakákoli inovace stávajícího či konstrukce nového tělního implantátu vyžaduje roky studia molekulárních mechanismů adheze, růstu, diferenciace, fenotypické maturace, specifických funkcí, životaschopnosti, stresové adaptace, imunitní aktivace, potenciálního mutagenního poškození a dalších parametrů chování buněk na daném materiálu určeném k implantaci do organismu!

Okleštěním finančních prostředků pro AV ČR a její následnou likvidací bychom ztratili jedinečné zázemí ke kvalitnímu základnímu výzkumu, které v našem případě sestává z moderních právě dostavěných prostor a moderního technického zařízení. Toto zařízení a jeho provoz jsou financovány jednak z institucionálních prostředků Fyziologického ústavu AV ČR, a jednak z prostředků grantových, které si sami získáváme. Získání posledně jmenovaných prostředků je však zejména nyní krajně nejisté – je vázáno nejen na kvalitu grantového projektu, ale i na iracionální veličiny jako je štěstí a náhoda, a navíc se obávám, že podobně jako do jakékoli lidské činnosti, i do grantových agentur brzo pronikne (zejména vlivem prudkého boje o poslední zbytek financí) korupce, vytváření různých zájmových a mocenských skupin apod., takže by se prostým a tvrdě po celé dny (a mnohdy i noci) pracujícím vědcům, mezi které se počítáme, mohly zakrátko tyto granty stát zcela nepřístupné! Navíc u řady poskytovatelů grantů, především na výše jmenovaném MPO, ani nemůžeme jako nevýrobní sféra o grant sami žádat – jsme vždy vázáni na soukromou firmu či podnik, kteří jediní mohou být hlavními navrhovateli projektu.
Jinými slovy, omezení a zrušení Akademie věd a základního výzkumu by v konečném důsledku vedlo k nutnosti zastavit vývoj a inovace tkáňových náhrad naší skupinou.