AKADEMIE a DIVADLA: Kvantita místo kvality

Mračna, která se stáhla nad Akademií věd České republiky, jsou jen malou částí vývoje českého veřejného klimatu. Na jaře 2008 se přehnala bouře nad pražskými divadly. Kulturní odbor pražského Magistrátu pod vedením radního Milana Richtera (ODS) rozhodl změnit systém financování pražských kulturních institucí. Ty měly napříště dostávat dotace na prodanou vstupenku. Z veřejného rozpočtu měly být tudíž nejštědřeji podporovány instituce, které vstupenek prodávají nejvíce, ty komerčně nejúspěšnější, ekonomicky nejsilnější; navíc zcela mechanicky – bez jakéhokoliv rozlišování kvality nabízeného programu. Výsledkem této „politiky“ byla snaha jednoduše poměřovat komerční divadelní podniky, výpravné muzikálové show, koncerty pro cizince a ryze komerční galerie s neziskovými uměleckými a osvětovými aktivitami a institucemi. Proti takto pojatému diskriminačnímu systému se zvedla vlna občanské nespokojenosti, například Dny neklidu v pražských divadlech. Díky ní bylo od jeho zavedení upuštěno. Prozatím.

Truchlohra o Akademii věd se nápadně podobá dramatu pražských divadel: v obou kusech je prvním dějstvím čistě mechanické hodnocení práce, bez ohledu na kvalitu, bez ohledu na zvláštnosti jednotlivých disciplín. Fyzika, biologie, archeologie, filozofie atd. byly novým „systémem“ hodnocení vědecké práce naházeny do jednoho pytle. Úspěšnější je podle nové „metodiky hodnocení“ ten kdo „více“ píše – bez zřetele na to, co a kde publikuje.

Ve vládní Radě pro vývoj, výzkum a inovace (RVVI), která vytvořila tento absurdní „hodnotící systém“ a předložila „reformu“ vědy a výzkumu v ČR, má vědecká obec podobně slabé zastoupení jako obec umělecká na pražském magistrátu. Cesty, jak zefektivnit vědeckou práci, tu hledají lidé neznalí jejích zákonitostí. Předložený „hodnotící systém“ namísto zlepšení podmínek pro vědu, výzkum a inovace v ČR spíše zakrývá, kde se vynaložené peníze ztrácejí bez užitku. Jako by cílem navrhované „reformy“ byl přesun značné části finančních prostředků ve prospěch různých zájmových skupin.

Ani ve vědě ani v divadlech nelze práci hodnotit čistě kupeckými počty, bez ohledu na kvalitativní stránku věci. Není zde možné sledovat pouze ekonomická kritéria a nebrat zřetel na individuální standard vědecké a umělecké práce. Ve vědě a výzkumu předchází výnosným inovacím a aplikacím množství usilovné badatelské práce, léta základního výzkumu, bez něhož by nebylo co aplikovat a jak inovovat. Obdobně i ryze komerční divadelní, filmová a televizní tvorba zhusta vychází z postupů vyzkoušených předtím na uměleckých scénách. Umění i věda jsou tak podhoubím naší kultury, které nelze ořezat jen na několik nejpestřejších a nejchutnějších plodnic. Jsou bytostnou součástí vzdělanostní, duchovní i celkové identity každého národa. Náš veřejný prostor se bez nich neobejde.

Oba podezřele motivované a metodicky nanejvýš pochybné politické zásahy do oblasti vědy a kultury jsou smutným dokladem nekulturnosti našich politických představitelů. Jako by v jejich očích nemělo význam nic jiného než zisk, jako by pro ně vzdělanost, věda a kultura nebyly společenskými hodnotami.

Fórum Věda žije!

kontakt: forum@vedazije.cz; www.vedazije.cz