Prohlášení Fóra Věda žije! Zdůvodnění kritiky předsednictva Grantové agentury ČR

 

1. Grantová agentura není transparentní

 

V souvislosti s hodnocením grantových přihlášek se objevila celá řada podezření na nedokonalé či přímo nesprávné fungování celého procesu. Spekuluje se například o tom, že pro členy hodnotících panelů je snazší získávat granty, že pro mladé vědce je to naopak obtížnější, že jsou upřednostňované malé granty před velkými, nebo že předsednictvo manipuluje s pořadím grantů a nastavením čáry oddělující úspěšné a neúspěšné žádosti. Všechna tato podezření významným způsobem podkopávají důvěru vědecké komunity v Grantovou agenturu ČR. Domníváme se, že předsednictvo by se mělo aktivně snažit tato podezření vyvracet, například zveřejňováním maximální míry informací o proběhlých grantových soutěžích a procedurách, které jsou při hodnocení použity. Místo toho dělá předsednictvo pravý opak a zveřejňování informací omezuje na naprosté minimum. Dále se na webu GA ČR objevují zápisy z jednání orgánů GA ČR se zpožděním a minimálně v jednom případě (jednání z 5. 12. 2013) byl zápis zpětně změněn.

 

 

 

2. Předseda GA ČR se pohybuje na hraně střetu zájmů

 

U instituce typu grantové agentury je nesmírně důležitá důvěra ve spravedlivé a nestranné rozdělování státních prostředků. Střet zájmů je jedna z problematických oblastí, která tuto důvěru muže snadno podkopat. V případu soutěže o centra excelence, viz také Lidové noviny z 12. 3. a 18. 3. 2014, vyšlo najevo, že předseda svým nezvyklým zásahem zajistil podporu grantu, jehož spoluřešitel je jeho dlouholetý spolupracovník. Díky případu okolo center excelence vyšlo dále najevo, že minimálně v jednom případě Petr Matějů vstoupil do grantu jako člen týmu (záskok za vědkyni na mateřské dovolené). Je také děkanem fakulty sociální studií na Vysoké škole finanční a správní (VŠFS) a člen a bývalý předseda think tanku ISEA, přičemž obě instituce jsou příjemci grantů GA ČR. Domníváme se, že předseda GA ČR by měl svou autoritou budovat důvěru v Grantovou agenturu a ne bruslit na hraně pravidel, která navíc sám spoluvytváří.

 

 

 

3. GA ČR dlouhodobě nezvládá technické zajištění podávání grantových žádostí

 

GA ČR si ve veřejné soutěži vybral firmu SEFIRA, aby mu dodala webový systém pro správu grantových přihlášek. Systém GRIS stál 12 miliónů korun (10 vytvoření + 2 podpora), což je podle našeho názoru nemalá částka. Nový systém se však zapsal do dějin tím, že v roce 2012 zhavaroval, přičemž došlo ke ztrátě dat u některých přihlášek a grantová soutěž musela být posunuta. U takto drahého projektu je to s podivem, že neběžely žádné zálohovací systémy, ale chápeme, že se mohou vyskytnout určité komplikace a takzvané vychytávání systému. GRIS ale od té doby dělá těžkou hlavu vědcům opakovaně. Takřka vždy když se blíží nějaký důležitý termín (podávání přihlášek, grantových zpráv apod), se objevují výpadky, některé trvají i několik hodin. Toto už není ojedinělé selhání programátorů SEFIRy, ale neschopnost předsednictva GA ČR situaci řešit.

 

 

 

4. Předsednictvo nezvládá komunikaci s odbornou veřejností

 

Klasickým případem je zavedení Juniorských grantů. K nim vydal GA ČR tiskovou zprávu. V ní se objevila formulace:

 

„Vedle požadavku maximální věkové hranice (35 let) musí navrhovatel a členové jeho týmu splňovat také podmínku, že v roce podání návrhu nejsou nositeli akademického titulu Ph.D. (či jeho ekvivalentu) po dobu přesahující 8 let. U osob pečujících o nezletilé děti se do tohoto časového limitu nebude počítat doba strávená na mateřské nebo rodičovské dovolené.”

 

 

 

ze které vyplývá, že mateřská a rodičovská dovolená se nepočítá jen u druhé podmínky pro uchazeče (tj. 8 let od dokončení PhD.). Napsali jsme na toto téma GA ČR dopis, kde jsme upozorňovali na problematičnost absolutní hranice 35 let. Odpověď, které se nám dostalo byla bez jakékoliv argumentace či pokusu o vysvětlení. Proto pro nás bylo poměrně překvapivé, že v zadávací dokumentaci je uvedeno, že hranice 35 let se také prodlužuje o mateřskou a rodičovskou.

 

Nejvíce diskutovaným případem, je ale nově zavedené pravidlo, které navrhovatelům, jejichž projekty budou označené jako „nedoporučené k financování” v prvním kole znemožňuje účastnit se další rok grantové soutěže. Toto pravidlo je odůvodněné takto:

 

 

 

„Toto opatření je vedeno snahou vytvořit navrhovateli a spolunavrhovateli dostatečný časový prostor pro přípravu a vytvoření kvalitního návrhu”.

 

 

 

Opět, vedení mohlo klidně napsat „nezvládáme příliv žádostí, proto zavádíme toto pravidlo” (což je bezpochyby jedna z motivací), místo toho dělá z vědců blbce (sic!), kterým nestačí rok na sepsání grantové žádosti.

 

Zveřejnění pravidla mělo dále dramatické pokračování. Formulace „nedoporučené k financování” v první fázi odpovídá hodnocení C (doslova „průměrný návrh projektu, zpravodaj nebo posuzovatel nedoporučuje k postupu do druhé fáze”), což podle platné metodiky odpovídá 30% návrhů. Po zaregistrování kritiky ze strany vědecké komunity, se vedení vyjádřilo takto:

 

 

 

„Mluví se v něm o návrzích podprůměrné vědecké kvality, které jsou nezřídka beze změn či s nepatrnými úpravami podávány do soutěží opakovaně.  Předsednictvo GA ČR samozřejmě nehodlá počet takových návrhů projektů jakkoli předem kvantifikovat.”

 

 

 

Přitom toto v původním sdělení není. Zároveň tvrdí, že o kroku byla informována Vědecká a Kontrolní rada GA ČR. Je tedy s podivem, že se proti pravidlu následně veřejně ohradil i předseda Vědecké rady GA ČR a rektor UK prof. Zima ve společném prohlášení s prof. Drahošem. V reakci na toto sdělení předsednictvo GA ČR reaguje formulací:

 

 

 

„Prohlášení Akademické rady AV ČR a vedení Univerzity Karlovy k pravidlům vyhlášených veřejných soutěží Grantovou Agenturou České republiky (GA ČR) vychází ze zavádějící interpretace, že 30 % navrhovatelů projektů, kteří v grantové soutěži neuspějí, nebude moci v dalším roce předložit návrh projektu. Takové informace ve sdělení GA ČR obsaženy nejsou.”

 

 

 

Místo toho, aby vedení napsalo, jak tedy pravidlo skutečně bude fungovat, píše o tom, co bylo nebo nebylo uvedeno ve sdělení. Navíc ještě tvrdí, že ve sdělení je něco, co tam prokazatelně není.

 

Posledním důkazem a již chronickým problémem komunikace vedení je zveřejňování zápisů – např. zápisy z kontrolní rady byly zpožděné až o tři čtvrtě roku. Zaznamenali jsme i případ, kdy byl zápis ze schůze předsednictva z 5. 12. 2013 pozměněn po jeho zveřejnění, aniž by tato operace byla v zápisu uvedena.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Kdo jsme:

 

Fórum Věda žije! je spolek, jehož posláním je podpořit komunikaci mezi vědci, vládními a nevládními organizacemi a veřejností, podněcovat otevřenou diskusi o vědní politice a reformě vědy a výzkumu v ČR a popularizovat výsledky vědecké práce.