Volební speciál na téma Věda a výzkum

ČSSD
Nezbytně nutné je, aby ČR do VVI směřovala nejméně tolik, kolik stanovují dohody v rámci EU, tj. výhledově 3 % HDP. Chceme-li být dlouhodobě konkurenceschopnou a rozvinutou znalostní ekonomikou, tedy prosperující zemí, pak je VVI klíčovou oblastí. Měli bychom se tedy snažit dosáhnout minimálně této hranice co nejdříve.

KSČM
Financování VaV je stále pozadu za očekáváním. Podíl výdajů na HDP je ČR stále za většinou států evropské patnáctky, patří však k nejlepším z nových členských zemí. V celé EU se považuje za žádoucí vkládat do této oblasti alespoň 1% HDP státních výdajů, to ČR nedosahuje a nízký je i podíl soukromého sektoru. Celková podpora výzkumu a vývoje v ČR by měla při zapojení soukromých zdrojů a zdrojů EU dosáhnout 3 % HDP. V ČR by právě podpora vědy a s ní spojené aktivity mohly být celospolečensky velice užitečné v souvislostech podpory inovativní ekonomiky a vzdělanostní společnosti jako základu udržitelného rozvoje a konkurenceschopnosti země.

TOP09
Věda je naše priorita, jedině ta spolu s dobrým vzdělávacím systémem může zaručit naši konkurenceschopnost v příštích desetiletích. Stejně ale jako v jiných rozpočtových kapitolách jsem limitováni prostředky státního rozpočtu, respektive prostředky které pro stát vytvoříme. Je jednoznačné, že objem financí do vědy musí růst, což také předpokládají dlouhodobé výhledy.

ODS
Celkové výdaje státního rozpočtu na výzkum měly v souladu s reformou výzkumu z roku 2008 každoročně zvyšovat až o osm procent. K tomu v důsledku ekonomických problémů nedošlo, nicméně efektivita využívání prostředků a kontrola kvality výsledků významně vzrostla. S ohledem na rostoucí celkový výkon českého výzkumu, závazků vyplývajících z vědeckých programů a vzhledem k potřebě zajistit udržitelnost a rozvoj excelentních center a pracovišť se vláda premiéra Nečase rozhodla navýšit finanční prostředky až na 27,6 mld. Kč pro rok 2014 a zvyšovat je v dalších dvou letech, což bylo i při úsporném rozpočtu realistické rozhodnutí zaměřené na zvýšení schopnosti českého výzkumu co nejlépe obstát v mezinárodní konkurenci. Z tohoto pohledu je nezodpovědné rozhodnutí vlády premiéra Rusnoka výdaje státního rozpočtu na výzkum naopak omezit.

SPOZ
Nejméně 1,5% HDP.

SZ
Vzhledem k relativně slabému výkonu českých výzkumných institucí v mezinárodním srovnání by se ČR měla snažit přesáhnout průměrné výdaje v EU, tedy 2% HDP, kterých ani v současné době nedosahuje. Cílem by tedy mělo být 3% HDP, přičemž alespoň 1% HDP by mělo jít z veřejných rozpočtů.

Pirátská strana
Tolik, aby česká věda a následně i český průmysl byly konkurenceschopné. Tolik, aby české výzkumné instituce neživořily, ale měly zajištěny prostředky na provoz a rozvoj. Ideálně by na vědu mělo jít kolem 3 % HDP, tedy zhruba dvakrát tolik co dnes. Stát by měl méně podporovat firemní výzkum a firmy by naopak měly více investovat vlastní prostředky.
Cestou je tedy lepší a dlouhodobá koncepce, nepodceňování výdajů na vědu a zlepšení spoluúčasti vlastních prostředků soukromého sektoru na investicích do výzkumu a vývoje.

Rozpočtu pro českou vědu a výzkum chybí dlouhodobá koncepce, ostatně podobně jako v daňové problematice nebo dalších oblastech řízení státu. Pro příští rok slíbila (Zemanova) vláda v demisi pro vědu necelých 27 miliard Kč, což odpovídá circa 0,7 % HDP, soukromá sféra poskytuje do vývoje podobnou částku.
Pro srovnání nejvýkonnější ekonomika v EU, tj. ta německá, dává celkem na vědu více než 2,5 % HDP, severské země ještě mnohem více.

Strana svobodných občanů
Investice do výzkumu musí každá firma pečlivě zvažovat, nelze plánovat optimální výši investic do výzkumu za republiku jako celek. Pro každou firmu je optimální výše investic do výzkumu jiná a plánování investic centrálně by mělo negativní důsledky, které centrální plánování vždy má (neefektivnost, plýtvání).

 

 

ČSSD
Veřejné finance podle ČSSD musí být směřovány prioritně do tří oblastí – do toho, co souvisí s národní identitou, co tedy nikdo jiný ve světě nezkoumá a zkoumat nebude. Do strategicky významných oblastí jako jsou energie, potraviny, voda, bezpečnost, případně další oblasti, na kterých bude celospolečenský zájem. A za třetí do těch oblastí, které jsou naší silnou stránkou, kde jsme natolik dobří, že dokážeme být partnery minimálně v rámci evropského výzkumného prostoru. V těchto třech oblastech musí být institucionální financování na takové výši, aby výzkum mohl probíhat kontinuálně bez bariér mezi jeho fázemi, obory a bez časového omezení, tedy vytvářející optimální podmínky pro co nejlepší výsledky bez jakéhokoliv administrativního omezování. V ostatních oblastech by pak měla být výraznější část účelového financování tak, aby měl šanci vyrůst každý dobrý nápad, každý talent. Vnitřní systémy hodnocení by pak měly být postaveny na základě peer review.

KSČM
V současnosti zavedené tzv. objektivní administrativně mechanické hodnocení je škodlivé. Samozřejmě nějaká pomocná kritéria jsou užitečná. Nesmí se ale absolutizovat a musí dojít k posílení transparentnosti a demokratičnosti rozhodování a většímu propojení vědy s potřebami hospodářské praxe. Toto je klíčové kritérium pro rozvoj excelentních pracovišť a zánik slabých institucí. Novela pravidel by se měla týkat i čerpání fondů EU na tyto účely. V roce 2009 byla schválená reforma institucionálního financování výzkumu, která znamená postupné snižování objemu institucionálních prostředků čerpaných Akademií věd a navazující bodovací systém je problém – nejde jen o patentovou byrokracii ale o skutečné výsledky na trhu popř. zisk z licencí. A reforma také nešťastně postavila proti sobě Akademii věd a vysoké školy. Akademie věd se snaží uhájit své specifické postavení na úkor vysokých škol, které si podle stoupenců Akademie mohou úbytek financí dotovat z jiných peněz.

TOP09
Chceme jednoznačně podpořit diskusi o financování. Trváme na spravedlivých a hlavně transparentních kritériích. V každém případě musí být financovány jednotlivé projekty či pracoviště na základě jejich kvality a výsledků. Součástí našeho volebního programu je podpora excelence. Chceme také posílit o financování institucionálního výzkumu, na úkor účelového. Nedílné místo musí i nadále zastávat obě agentury, rozdělování grantů účelové podpory se osvědčilo, agentury pracují dobře.

ODS
Současný systém určitě není dostatečný. Proto jsme v RVVI schválili významnou změnu metodiky hodnocení, ale největší posun bude znamenat vypracování nové metodiky, která se připravuje v gesci MŠMT. Nechci předjímat výsledky práce odborníků, ale nepochybně musí dojít k posílení kvalitativního hodnocení výsledků. Mezi hodnocením a financováním musí existovat vazba, ale nemůže být založena jen na mechanickém přepočtu bodů na peníze, jako tomu bylo donedávna.

SPOZ
Hodnocení vědeckých výsledků je dlouhodobě sporná záležitost; není věcí pol. stran.

SZ
Rozdělování financí musí být srozumitelné, transparentní a stabilní, aby motivovalo především středně- a dlouhodobý rozvoj špičkových výzkumných skupin, interinstitucionální a interdisciplinární projekty, zapojení zahraničních vědců a institucí a plnění strategických cílů politiky vědy a výzkumu. Pouhé zpětné sčítání mechanických indikátorů typu publikací, impaktů, patentů či citací nemůže sloužit jako dostatečný základ pro rozdělování prostředků. Hodnocení vědecké produkce tak musí zahrnovat expertní zhodnocení kvality a dopadu daného výzkumu včetně odhadu budoucího potenciálu. Hodnocení i financování by mělo probíhat v alespoň pětiletých cyklech, neboť pouze s jistým odstupem lze hodnotit kvalitu výzkumu a stabilita financování pomůže výzkumným týmům a institucím strategicky plánovat a efektivně investovat do vybavení i výzkumného personálu.

Pirátská strana
Abychom mohli hodnotit výsledky výzkumu, musíme tušit, co od něj v dlouhodobém horizontu očekáváme. Toto očekávání musí být výsledkem diskuze s odbornou veřejností. K zapotřebí je pak zlepšení definice národních priorit orientovaného výzkumu a vývoje, které jsou dnes příliš vágní a všezahrnující.
Aplikovaný výzkum by měl být hodnocen za to, co se od něj čeká, tj. za využití výsledků v praxi. U výsledků základního výzkumu je situace složitější. Hodnotit by se ale mělo zejm. to, nakolik je daný výsledek převratný a jak pomáhá rozšířit hranice lidského poznání, což lze jakž takž objektivně posoudit jen v kruhu pečlivě vybraných domácích i zahraničních expertů.
S tím vším souvisí i hodnocení a následné financování výzkumných organizací a rozdělení peněz z rozpočtu. U vysokých škol pak musí být jasně odděleny náklady na pedagogickou a výzkumnou činnost.

Doposud k hodnocení sloužil zejm. kritizovaný RIV a s ním související metodika hodnocení. Ten byl změněn nedávno tak, aby hodnocení přihlíželo více ke komercializačnímu potenciálu výsledků výzkumu. Je sice pravdou, že lepší hodnocení impaktovaných článků, počtu citací a zahraničních patentů resp. patentů, u nichž se podařilo prodat licenci, může vést k částečnému zlepšení. Parametrické změny RIVu ale českou vědu nespasí. Ani uznaný patent totiž neznamená automaticky dobrý výsledek, když náklady na podání pokryjete z veřejných prostředků.

Strana svobodných občanů
Každá instituce zabývající se výzkumem musí najít své vlastní metody hodnocení. Stát by neměl nijak určovat jeden systém hodnocení. Manažeři firem musí sami zvážit, jak motivovat své výzkumníky.

 

 

ČSSD
Cílem ČSSD je trvale udržitelný rozvoj a znalostní ekonomika. Potřebujeme obojí a cesta od základního až k průmyslovému výzkumu by měla být co nejkratší a nejplynulejší. Pokud ovšem budeme tyto fáze rozlišovat, pak určitě veřejné peníze musí směřovat především do základního výzkumu a pro aplikovaný výzkum musíme nastavit takové podmínky, aby byl maximální zájem privátního sektoru podílet se na jeho financování.

KSČM
Akcent aplikovaného (průmyslového výzkumu) je oprávněný. Nejde jen o podporu státní, ale i o větší spolupráci s podnikovou sférou. Nemělo by se tak dít ale na úkor základního výzkumu, pod hranici jeho existence nebo v oblastech ve kterých jsme dosáhli světově srovnatelné úrovně. Pro základní výzkum platí, že jeho výsledky slouží dlouhodobě pro rozvoj všech oblastí lidské civilizace a jsou přístupné všem více méně zdarma. Z toho vyplývá i obtíž financování základního výzkumu na komerční bázi. Role státu je tak při financování základního výzkumu nezastupitelná. Technologická agentura má mít účelovou podporu aplikovaného výzkumu na starosti. Audit výzkumu ale potřebuje i aplikovaný výzkum, dobrý aplikovaný výzkum se pozná podle transferu má realizace výsledků v praxi a inovacích.

TOP09
Na tuto otázku nelze jednoznačně odpovědět. Bez základního výzkumu nebudeme schopni držet krok se světem a postupně ani přijímat výsledky aplikovaného výzkum. Aplikovaný výzkum by měl být financovaný vícezdrojově a využitím soukromých zdrojů.

ODS
Měli bychom spíš překonávat než posilovat toto rozdělení, které má z části administrativně-politické důvody vyplývající mj. z evropské legislativy. Podporovat bychom měli kvalitní výzkum a je zřejmé, že bez kvalitního základního výzkumu není možný dobrý výzkum aplikovaný a významnější inovace už vůbec ne.

SPOZ
Státní záležitostí je podpora základního výzkumu, protože ten soukromé subjekty financovat nebudou.

SZ
Tady záleží, co přesně myslíme základním a aplikovaným výzkumem, resp. zda je toto dělení vůbec smysluplné. Finanční podpora výzkumu by měla být ze strategického hlediska založena spíše na cílech, kterých chceme dosáhnout, nežli na mikromanagementu na úrovni oborů či segmentů výzkumu. Není však pochyb o tom, že bez širokého "curiosity-driven" výzkumu nelze očekávat vývoj nových technologických aplikací v budoucnu.

Pirátská strana
Piráti podporují rovnocenný přístup k základnímu výzkumu. I když jsme si vědomi přímých krátkodobých dopadů aplikovaného výzkumu na ekonomiku, základní výzkum je základním předpokladem a jakýmsi garantem samotného aplikovaného výzkumu v budoucnosti.
Ideálním příkladem synergie obou principů je největší vědecké centrum na planetě CERN – cíle z oblasti čistě základního výzkumu jsou naplňovány prostřednictvím nejnovějších aplikovaných technologií financovaných z veřejného rozpočtu.

Dnes je tlak na nadržování aplikovanému výzkumu, přičemž základní výzkum se stává bezmála sprostým slovem. Podobně jako základní výzkum jsou na tom ale i ve společenském vnímání humanitní vědy, protože podle mínění mnohých humanitní obory nenesou peníze a tudíž nepřinášejí žádné přínosy společnosti, což je samozřejmě svého druhu tmářství.

Aplikovaný výzkum je nositelem spíše evolučního pokroku, zatímco základní výzkum je zdrojem změn spíše revolučních. Bez základního výzkumu ale i bez humanitních věd bychom se za čas ocitli v jakémsi duševní prázdnotě zakrňující technokracie, proto zasluhuje stabilní podporu.

Strana svobodných občanů
Podle Svobodných by stát neměl podporovat aplikovaný výzkum.

 

 

ČSSD
To je na delší debatu. ČSSD mluví o správě oblasti vědy, nikoliv o jejím řízení. Za nezbytnou považujeme nadresortní koordinaci a odstranění bariér v této oblasti. RVVI by měla doznat významných změn. Je třeba odstranit vnitřní střet zájmů v jejím fungování. Měla by se vrátit k úloze tvůrce vědní politiky a dlouhodobých strategií a v tom být partnerem vlády.

KSČM
Měla by být zřízena speciální instituce pro vědu a VŠ, která by politiku podpory zastřešovala. Zodpovědný orgán pro oblast VaV by měl mít příslušné kompetence a daleko větší autoritu než má RVVI. To nejen ve vládě ale i mezi vědci samotnými. Měl by se podílet na stanovování priorit ve vazbě na potřeby hospodářské praxe. Nikde na světě není úplná nezávislost oblastí zkoumání, jde o politickou neutralitu při udělování grantů, a aby bylo rozhodování pod veřejnou kontrolou především ze strany expertů a vědecké obce samotné. Posílit prvky kvalitativního posuzování a kontroly na úrovni uplatňovaných výsledků. Rozdělování podle výsledků a ne jen podle záměrů posouvá těžiště od úředníků vědy k výkonným vědcům.

TOP09
RVVI musí být poradním sborem premiéra a musí pro vládu připravovat návrhy strategických rozhodnutí na poli vědy. Pokud se podaří personálně tento orgán dobře po volbách sestavit, může být hybatelem velkých změn. Doporučila bych posílit analytické zázemí Rady.

ODS
Obávám se, že za stávajících podmínek se značnou (ne)stabilitou politické reprezentace a státní správy nebude existující systém ještě po nějakou dobu mít jednoznačně dobrou alternativu. Navzdory všem problémům zajistila Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) v podmínkách často se střídajících vlád důležitou kontinuitu vědní politiky včetně provedení reformy podpory výzkumu v roce 2008. Dlouhodobě jsem ovšem stoupencem jedné státní autority pro výzkum. Zavedení takové změny však vyžaduje, aby nejprve existovala vláda, která bude jak stabilní, tak akceschopná, a bude schopna nést jasnou odpovědnost za vědní politiku.

SPOZ
Věcí státního zájmu je obecná podpora VVI, rozdělování musí být odvozeno od dohod zúčastněných subjektů.

SZ
RVVI rozhoduje jak o strategických otázkách směřování vědy, tak i o detailech jejího financování a hodnocení. Domníváme se, ze Rada v současné podobě není schopna takto rozsáhlé spektrum náročných úkolů efektivně zvládat. Jakožto poradní orgán vlády, byť v čele s předsedou vlády, navíc nemá dostatečné pravomoci a sílu prosadit dostatečný rozpočet na vědu. Rada by tedy měla být postupně transformována v profesionální úřad na úrovni ministerstva s dostatkem prostředků pro svoji činnost koordinátora výzkumných institucí a programů a tvůrce národní výzkumné strategie. Nezbytným předpokladem efektivního řízení podpory výzkumu je funkční, kompetentní a na politických změnách nezávislá státní správa.

Pirátská strana
Řízení státní podpory výzkumu by mělo být především přehledné, jednotné a transparentní.
RVVI by měla být nezávislá na vládě, nebo by tato závislost měla být omezena např. jmenováním RVVI parlamentem namísto vládou, čímž by byl zajištěn konsenzus a zlepšena dlouhodobá stabilita. Členy by měli být zástupci všech veřejných výzkumných organizací a další významné osobnosti z oblasti vědy a jejího uplatnění.
Rada by neměla být jmenována vládou a předsedou by neměl být člen vlády (dnes J. Rusnok).

Strana svobodných občanů
Podle Svobodných by RVVI měla ukončit svoji činnost.

 

 

ČSSD
Ano. Myslím, že by to mohlo být motivující jak pro Akademii, tak pro vysoké školy.

KSČM
Školící pracoviště by samozřejmě měly být i na AV. Je nepřirozené, když se v ústavech AV školí, ale vedení je možné jen z VŠ. Řešení je ve větším propojení vysokých škol s akademií věd v rámci nového systému péče o vědecké talenty.

TOP09
Ano, dlouhodobě prosazuji, aby v doktorských studiích byla větší možnost spolupráce a propojení mezi Akademií a vysokými školami. Akademie věd má co nabídnout mladým vědeckým pracovníkům, nejenom vysoce kvalifikované školitele, ale často i dobré technické zázemí.

ODS
Podporuji současný princip, podle něhož pouze vysoká škola může udělovat vysokoškolský diplom, a jiné instituce včetně Akademie věd s ní mohou v rámci akreditace spolupracovat.

SPOZ
Ano (ale spolupráce s VŠ by byla výhodnější).

SZ
Výuka na všech úrovních vyššího vzdělávání včetně doktorských programů by měla i nadále náležet vysokým školám. Tento model funguje prakticky ve všech rozvinutých zemích a není mnoho důvodů jej měnit. Toto však neznamená, že by výzkumné kapacity ústavů AV ČR neměly být ve spolupráci s VŠ využívány při výchově doktorandů.

Pirátská strana
Ano, Piráti totiž podporují možnost studovat doktorské programy na špičkových pracovištích, kam patří i ústavy AV ČR. Dnes na jednu stranu existují doktorské programy na katedrách a v oborech, kde to nedává smysl. Na druhou stranu ti, kdo chtějí vypracovat disertační práci na Akademii ČR, musejí být formálně na některé VŠ.

Strana svobodných občanů
Pokud splní příslušné akreditace, ať má Akademie věd vlastní doktorandy.

 

 

ČSSD
Proti tomu osobně bojuji od devadesátých let. ČR může svou prosperitu stavět pouze na lidech. Nelze připustit jakoukoliv bariéru pro terciární vzdělávání ani ekonomickou zátěž vysoce kvalifikovaných lidí na počátku jejich profesní dráhy. Není žádný poctivý důvod vyrábět další bankovní produkt, který by byl jen zátěží pro mladé lidi a školám nic nepřinesl. To je také dlouhodobá pozice ČSSD.

KSČM
Nepodporujeme. Mělo by jít o dosahování co nejvyšší úrovně VŠ vzdělání a to bez sociálního censu. Zkvalitnění vysokých škol je ve větším propojení s trhem práce, se společným vzdělávacím a vědeckým prostorem EU a s použitím kritérii kvality (nedotovat pouze počty studentů) … přísnější akreditací musí projít síť vysokých školo, kterých je zbytečně mnoho.

TOP09
Rádi bychom prosadili několik významných změn. Ta první se týká finanční pomoci studentů. V našem systému není forma finanční pomoci pro studenty, a to prostřednictvím výhodných studentských půjček či grantů. Současná praxe sociálních stipendií je nastavena tak tvrdě, že na něj dosáhne pouze asi 0,12 % studentů. Z toho je zřejmé, že existuje bariéra pro vstup na vysokou školu, a to zejména pro studenty z rodin s více dětmi či rodin sociálně slabších. Nedokážeme tak podchytit a rozvinout talenty. Tomu chceme čelit prosazením zákona o finanční pomoci vysokoškolákům. Dále chceme finančně posílit stipendia pro doktorandy, která často nedosahují minimální mzdy. Od doktorandů se přitom očekává, že budou tahouny výzkumu. Posílit finanční nezávislosti studentů, stejně tak jako doktorandů, je prioritou TOP 09. Budoucí prosperitu staví především na plném využití potenciálu mladých lidí. Součástí změn musí být až následně i finanční spoluúčast studentů na vysokoškolském vzdělávání.

ODS
Jsem přesvědčen, že by měly být v prvé řadě reformovány existující poplatky za studium, aby do nich byl vnesen jasný řád. Stát by měl garantovat jedno bezplatné studium ve standardní době na daném stupni studijního programu. Vážná diskuse o finanční spoluúčasti studentů nás ale ještě určitě čeká, stejně jako se ji nemohly vyhnout jiné evropské společnosti.

SPOZ
Jsme rozhodně proti zavádění školného.

SZ
Školné v jakékoli formě (tedy včetně tzv. zápisného) není vhodným řešením podfinancování VŠ sektoru, proto je nepodpoříme.

Pirátská strana
V zavedení školného, nebo chcete-li zápisného, nevidíme valný přínos. Naopak, kvalitní bezplatné vzdělání považujeme za jednu z nejdůležitějších služeb poskytovaných státem. Pokud by totiž placení školného nebylo v hlubším napojení na chod a tradice společnosti, jako je tomu třeba v USA, pak se jedná jen o přesunutí finanční zátěže na studenty, které po škole čeká tápání na pracovním trhu.

Vysokoškoláci, kteří po škole díky zpravidla vyšším příjmům přispívají na daních více do státní kasy a díky vědě jsou nositeli pokroku, by neměli být diskriminováni tím, že do pracovního života vstupují s dluhem. Oproti střednímu stupni vysokoškoláci studují a tedy nevydělávají si o 5 až 10 let déle, přitom mají náklady na ubytování, stravu, dopravu a studijní pomůcky.

Strana svobodných občanů
Ano, Svobodní podporují myšlenku, aby i veřejné školy vybíraly od studentů školné, současně Svobodní chtějí zrušit daň z příjmu, což usnadní studentům, případně jejich rodičům placení školného.

 

 

ČSSD
Je otázka, zda by základní výzkum měl stát na grantové podpoře.

KSČM
Obecně je třeba věnovat pozornost metodice hodnocení společenské užitečnosti výzkumu, která rozhoduje o získání veřejné podpory pro příslušný výzkumný či vývojový program. Grantový systém je užitečný, ale tak jak se vyvinul v ČR je někdy pro vědu spíše škodlivý. Musel by se daleko rozumněji koncipovat. Granty dle názoru KSČM mají především podpořit dobrý, realizovatelný nápad. V ČR se však z toho stal základní způsob obživy vědeckých skupin. Zejména u experimentálních pak chybí finance na provoz nákladných zařízení obsluhovaných řadou zkušených techniků. Proto před navýšením kapacit GAČR je třeba si ujasnit proces rozhodování v této instituci.

TOP09
Agentury se osvědčily a vybudovaly si dobrou pozici ve financování české vědy. Měly by tudíž pokračovat.

ODS
Nevím o tom, že by GA ČR měla skončit, rozhodně bych to pokládal za chybu a takový nápad za nebezpečný. Ovšem předpokládám, že jde jen o nepřesně formulovanou otázku.

SPOZ
Granty může rozdělovat i MŠMT.

SZ
Nemáme zprávy o úvahách směřujících ke zrušení GA ČR. Grantová agentura v úzké spolupráci s Technologickou agenturou a případně i budoucí Lékařskou výzkumnou agenturou by měly i nadále poskytovat cílenou podporu projektům na základě grantových soutěží. Vzhledem k současnému stavu by však mělo byt navýšeno jejich personální i technické zabezpečení, aby se zlepšila kvalita hodnocení jednotlivých projektů včetně zahraniční oponentury a komunikace se uchazeči. Zároveň by se mělo postupně pracovat na odbourávání umělého dělení mezi jednotlivými typy výzkumu a naopak podporovat interdisciplinární a šířeji zaměřené programy a instituce.

Pirátská strana
Není důvod GA ČR rušit, alespoň dokud nebude zaveden nový systém podpory výzkumu, který by koncepčním způsobem spravoval dlouhodobý záměr státu v oblasti financování vědy.
Podobně jako u RVVI by i u GA ČR měla fungovat větší nezávislost na vládě, aby se směřování neměnilo s každými sněmovními volbami.

GA ČR má dlouholetou tradici, funguje přijatelně, tak proč jí rušit, když na stole není jasně definovaná alternativa.

Strana svobodných občanů
Granty nekomerčním vědeckým pracovištím na vědu by měly být podle svobodných granty nestátní – granty nadací, firem i jednotlivců.

 

 

ČSSD
Stát musí vytvořit dobré podmínky pro to, abychom to otočili. Firmy by měly mít zájem využívat potenciál výzkumných institucí. Z mezinárodního srovnání vyplývá, že rezerva pro navýšení financování VVI v ČR je právě v dosavadním nízkém podílu privátního financování vědy. Kde má dluh stát, je v odstraňování bariér pro rozvoj VVI, spolupráci výzkumných pracovišť a firem a při přenosu poznatků a jejich využití v praxi. Státní podpora VVI pro firmy by měla být zásadně nepřímá, např. daňovými úlevami nebo inovačními vouchery pro investice do VVI.

KSČM
Nedá se jednoznačně odpovědět. Jsou určitě oblasti, kde dotace mohou vyvolat aktivity v nových směrech, které jsou jinak pro firmy méně výhodné. Státní podpora by ale neměla být zneužívána. Investiční pobídky pro soukromé firmy spíše nepřímé a lépe cílené.

TOP09
Zapojení soukromého sektoru, jeho finanční podíl na výzkumu je nezbytný. Koneckonců je to ukazatel, ve kterém za západní Evropou pokulháváme. Vhodnější než přímá podpora jsou progresivní daňové odpisy, které prosazujeme.

ODS
V tomto ohledu platí evropská pravidla veřejné podpory, z nichž jasně plyne, že může jít o zcela výjimečné situace ve veřejném zájmu. Stát by měl spíše motivovat podnikatelskou sféru, aby si výzkumné úkoly pro své potřeby objednával u vysokých škol a dalších výzkumných institucí.

SPOZ
Viz odpověď na 3. otázku.

SZ
Ano, otázkou je za jakým účelem a v jaké míře. Přenos výsledků základního výzkumu soukromými firmami zejména ve spolupráci s veřejnými výzkumnými institucemi si v omezené míře veřejnou podporu zaslouží, na druhou stranu by z veřejného výzkumného rozpočtu nemělo byt podporováno pouhé přejímání technologií již používaných v zahraničí. Výzkum základní by pak měl být podporován při splnění námi prosazované veřejné dostupnosti výsledků takto podpořeného výzkumu (open access).

Pirátská strana
Piráti prosazují, aby prostředky pro firemní výzkum byly výrazným způsobem omezeny a přesměrovány do veřejných výzkumných institucí. Lze ale uvažovat o daňových úlevách pro firmy, které si zadávají výzkum u veřejných výzkumných institucí.
V zásadě je státní dotování firemního výzkumu nesmysl, i když určitá míra podpory pro nastartování jiného způsobu uvažování firem je v ČR na místě.

Soukromý sektor je soukromý, protože není dotován z veřejného rozpočtu a snaží se prorazit na vlastní pěst, což je jeho největší přínos. Důležitá je ale naprostá průhlednost dotování soukromého výzkumu a kontrola výsledků. Dnes se v dotacích soukromého aplikovaného výzkumu značně podvádí. Firmy si ze svých výzkumných projektů z veřejných peněz (např. MPO TIP, Alfa TAČR) financují činnosti a náklady s daným projektem nesouvisející a de facto si tak pokrývají podnikatelské ztráty, což ubírá cenné prostředky veřejným výzkumným institucím a současně pokřivuje tržní prostředí.

Strana svobodných občanů
Ne, stát by měl nechat komerční výzkum na jednotlivých firmách.