Skrytý var I aneb vědci anonymně vypovídají o projektech spravovaných MŠMT

Přinášíme seriál rozhovorů s vědci a vědkyněmi, kteří mají zkušenosti s řešením výzkumných projektů podporovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen ministerstvo). Jedná se v drtivé většině o projekty financované v rámci operačních programů EU. Ministerstvo provádí definici výzev k podávání návrhů projektů, výběr podpořených projektů i jejich následnou administraci. 

Tyto projekty představují významný a vítaný zdroj financí pro českou vědu, v prostředí české vědecké komunity se ale objevují opakované negativní hlasy na způsob, jak k nim MŠMT přistupuje. Vědci však až na výjimky nechtějí o těchto problémech mluvit veřejně, protože se obávají reakce ministerstva, ať již v podobě administrativních komplikací při řešení současných projektů, nebo i možného znevýhodnění v budoucích výzvách. Podařilo se nám ale několik vědců a vědkyň přesvědčit, aby přistoupili na formát anonymního rozhovoru, ve kterém by své zkušenosti popsali.

Prvním z nich je řešitel grantového projektu ERC CZ. Jedná se o projekty, jejichž návrh byl podán do výzvy Evropské komise (ERC) a získal nejlepší hodnocení A, ale nebyl ERC finančně podpořen z důvodu omezené finanční alokace. Takto úspěšné návrhy zpravidla pak financují na národní úrovni jednotlivé státy EU jako své excelentní projekty; v ČR toto má v gesci ministerstvo. Háček je ovšem v tom, že tak činí s výrazně odlišnou filosofií než jakou má Evropská komise. Kvůli způsobu administrace tak projekty programu ERC CZ bohužel nenaplňují původní účel ERC, a to ke škodě České republiky i její vědy.

1. Dobrý den, popište prosím svůj vztah k programu ERC CZ.

Jsem řešitelem grantového projektu ERC CZ. Momentálně ho řešíme po dobu přibližně X let (pozn. vynecháno z důvodu zachování anonymity tázaného). Podstata programu ERC CZ spočívá v tom, že jsme byli úspěšní v hodnocení ERC starting grant a obdrželi jsme od ERC nejvyšší hodnocení – známku A. Na základě rozhodnutí ministerstva jsme následně získali plnou finanční podporu pro řešení projektu v ČR.

2. V nedávném rozhovoru s Marií Leptin, šéfkou ERC, byla popsána filozofie při rozdělování projektů touto prestižní institucí. Mohl byste tuto filozofii srovnat s přístupem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy při administraci projektů ERC CZ?

Ano, rád porovnám filozofii programu ERC CZ s přístupem ministerstva. Program ERC na úrovni EU uděluje granty na podporu hraničního výzkumu. Cílem ERC je financovat projekty, které jsou inovativní, odvážné a posunují hranice poznání. Grant ERC se uděluje s vědomím, že je to skutečně high-risk, high-gain, a to s vědomím toho, že to například nemusí vůbec vyjít. Na druhou stranu tu máme filozofii ministerstva. Zde je třeba říct, že je skvělé, že ministerstvo uděluje ERC CZ, tedy granty v plné výši těch ERC projektů. Je skvělé, že tímto způsobem podporují excelentní vědu v České republice a hlavně lidi, kteří už prošli výběrovým sítem na ERC grant. Nicméně jejich filozofie je jiná z toho hlediska, že ministerstvo vyžaduje standardní tabulkovou hodnotu výstupů. To znamená, že když podepíšete smlouvu s ministerstvem školství o podpoře řešení ERC CZ, tak se tím zavazujete garantovat 3 výstupy ročně od druhého roku řešení projektu. 

Ty 3 výstupy za rok si můžete rozdělit podle kódů ministerstva, takže se nejedná jen o publikace. U vědeckých publikací však musíte garantovat několik výstupů v tzv. prvním kvartilu, tedy v těch nejkvalitnějších oborových časopisech, ve kterých se vědecké výsledky publikují. Což je velmi svazující, protože vy například, když jako starting vědec zakládáte vlastní laboratoř, nemůžete garantovat, že publikujete za pět let řešení projektu dvanáct článků. To je takřka nedosažitelné.  V tom vidím opačnou filozofii ministerstva oproti ERC, které počty vědeckých výstupů nevyžaduje. ERC svou podporou hlavně zajišťuje, že dokážete tu odvážnou vědu dělat kvalitně a tím pádem, že je velká šance na důležitý a kvalitní vědecký výsledek. Nejde jim o to, kolik jich za to pětileté období bude. 

3. Jaké aspekty a indikátory u tohoto typu projektů považujete za nejhorší nebo nejvíce škodlivé?

Jde o to, co už jsem popsal. Obecně v grantech, které pocházejí z ministerstva, jde vždy primárně o plnění nějakých indikátorů z nějakých tabulek. Nám by ale mělo jít o excelentní vědu a excelentní výsledky, to znamená, že bychom měli tlačit na kvalitu a ne kvantitu. Tím, že musíme splňovat tabulkové indikátory, aby si někdo administrativně mohl odškrtnout, že souhlasí počet výstupů, to je úplně špatně, protože to vyvíjí extrémní tlak na vědce, aby produkovali vysoké počty výsledků. A samozřejmě, výsledkem tohoto tlaku je menší kvalita, rozdrobování vědeckých poznatků do většího počtu menších publikací. Konkrétně, když mám větší příběh, který by mohl do excelentního časopisu, tak ho radši rozdělím na tři publikace, protože i když třeba nesplním, že budou všechny v prvním kvartilu, tak zvládnu splnit čísla indikátorů v tabulkách. Za mě je toto jednoznačně nejhorší a nejvíc škodlivý aspekt ERC CZ.

Navíc si uvědomte, že s ERC starting grantem vědec začíná budovat od nuly novou skupinu nebo i laboratoř, tedy potřebuje najmout lidi, nakoupit vybavení atd. To zabere i víc než první rok řešení projektu a tím je ten tlak ještě vyšší. 

4. Jaké specifické aspekty programu ERC CZ jsou podle vás naopak pozitivní?

Celkově pozitivně hodnotím vytvoření této iniciativy na podporu vědců, kteří požádali o granty ERC a v tvrdé konkurenci uspěli. Také komunikace s ministerstvem byla vždy na vysoké úrovni. Pokud se vyskytly nějaké nesrovnalosti nebo jsme něco nevěděli, zeptali jsme se a vždy jsme dostali odpověď a vysvětlení. Nemyslím si, že by systém ERC CZ byl nějak zvlášť administrativně náročný. Je také možné převádět prostředky z některých položek do jiných, a pokud to dokážete ministerstvu zdůvodnit, jsou vstřícní. Také co se týče výstupů nebo indikátorů, pokud to dokážete opravdu velmi dobře zdůvodnit, můžete požádat o přesun výstupu z jedné kategorie do druhé. 

5. Máte srovnání i s jinými poskytovateli projektů, např. GAČR, TAČR apod.?

Ano, mám. Musím říct, že různá grantová schémata mají různé výhody a nevýhody. Samozřejmě ERC CZ je pro každého vědce obrovským přínosem, ale ta administrativní složka a to plnění indikátorů jsou věci, které vlastně znehodnocují schéma, které by se mělo co nejvíce podobat odpovídajícímu návrhu ERC grantu. Co se týká jiných poskytovatelů, například GAČR, ten již nevyžaduje plnění tabulkových hodnot. To znamená, že nemusím v jejich projektu slíbit například přesně 5 výstupů. Jde jim spíše o to, přibližně definovat, kdo je cílovou skupinou, a tedy koho chceme svým výzkumem oslovit. Z toho pak vyplývá, v jakých časopisech bychom naše výsledky chtěli publikovat. Co mám zkušenost, není nutné tlačit na kvantitu, ale je možné například napsat, že v rámci řešení projektu předpokládáme publikaci minimálně jednoho takto kvalitního výstupu. Budu se již opakovat, ale ERC CZ pod taktovkou ministerstva oproti tomu vyžaduje minimálně tři výstupy ročně od druhého roku řešení. Tedy pozitivně hodnotím GAČR, který se posouvá sice pomalými a podfinancovanými kroky, ale vpřed, což je velmi důležité. 

6. Máte tedy představu, co by ministerstvo mělo v programu ERC CZ změnit?

Pro ERC CZ také musíte sepisovat každoroční zprávy a hodnotí se, jak postupujete (tato povinnost v ERC grantech na evropské úrovni není). Je otázkou, jestli jsou roční zprávy nutné nebo přínosné, ale za sebe musím říct, že v tom nevidím zásadní problém. Pokud projekt funguje, tak vědecká rada i komise jsou v pohodě. Osobně bych nejvíce apeloval na to, abychom skutečně řešili kvalitu oproti kvantitě. Myslím si, že to bohužel v ČR máme dlouhodobě zabudované v mentalitě. Ano, rozumím tomu, že jako vědec, resp. má instituce dostává na řešení projektu velký balík peněz a úředníci to chtějí nějak kontrolovat. Ale také si myslím, že si ministerstvo musí uvědomit, že jimi zvolený způsob je pro vědu škodlivý. 

Dále by bylo skvělé rozlišovat mezi ERC CZ starting granty a ERC CZ consolidator granty. V těchto dvou skupinách dokážeme jednoduše rozlišit lidi, kteří teprve začínají budovat své skupiny, od lidí, kteří již mají etablované skupiny. Pro ty, kteří mají etablované skupiny, není takový problém plnit požadované indikátory, ale pro začínající je to obrovským problémem. Samozřejmě tři výstupy ročně neznamená, že musíte publikovat tři články. Mimo vědecké články v časopisech může jít o i nějaké proceedings, kde máte například konferenční příspěvek publikovaný formou obsáhlejšího textu. Tady by si ale ministerstvo mělo uvědomit, že žádný kvalitní vědec nepůjde na konferenci, aby splnil indikátor tím, že na 2 až 4 strany volně přístupného textu zveřejní, na čem přesně pracuje a jaké má výsledky, a to předtím, než se dostanou do článku. Kompetice ve světě je tak ostrá, že vás okamžitě může někdo ve výzkumu předběhnout. 

Děkujeme kolegovi za jeho ochotu poskytnout tento rozhovor.