Petice Braňme českou vědu

V posledních dnech vyšlo najevo, že politické strany vládní koalice se chystají drasticky omezit samosprávu českých veřejných výzkumných institucí (v. v. i.), tedy ústavů Akademie věd České republiky a řady dalších veřejných výzkumných institucí. Akutně hrozí, že veřejné výzkumné instituce utrpí nekompetentními zásahy svých zřizovatelů, mohly by být snadno zpolitizovány a některé z nich zlikvidovány. Veřejné výzkumné instituce, které jsou společně s vysokými školami základem pro mezinárodně konkurenceschopné hospodářství České republiky i pro vzdělávání a společenskou stabilitu, mají být nyní fatálně oslabeny a ohroženy likvidací!

Co přesně hrozí?

Podle důvěryhodných informací, uniklých z Úřadu ministryně pro vědu, výzkum a inovace a  zveřejněných Fórem Věda žije!, má být ve druhém čtení návrhu tzv. konsolidačního balíčku v Poslanecké sněmovně navržena a schválena jako součást tohoto balíčku nově a překvapivě i novela zákona o veřejných výzkumných institucích (zákon č. 341/2005 Sb.) obsahující rozsáhlou a dramatickou změnu právního postavení vědy a výzkumu v České republice.

Kritizovaný návrh (bit.ly/návrh) má být Poslanecké sněmovně předložen jako poslanecký pozměňovací návrh, tzv. přílepek, nestandardně připojený k návrhu zákona, se kterým obsahově nesouvisí. Znamená to změnu zákona bez předchozí společenské a odborné debaty, bez standardního připomínkového řízení. Přílepek tohoto druhu představuje skandální obcházení řádné zákonodárné procedury – akt mocenské zvůle, popření právního státu a nečestné jednání.

Změny navržené v připravovaném přílepku by vedly k drastickému omezení samosprávy veřejných výzkumných institucí a nepřiměřeně by posílily jejich zřizovatele. Zřizovatel by mohl proti vůli Rady pracoviště nebo Dozorčí rady mj. odvolat a jmenovat ředitele instituce. Rada pracoviště má být připravena také o právo schvalovat rozpočet instituce a schvalovat její výroční zprávy. Hrozilo by zpolitizování veřejných výzkumných institucí, ať již ve snaze ovlivňovat směr a výsledky výzkumné činnosti nebo ve snaze zajistit některým osobám politickou trafiku, např. na rezortních veřejných výzkumných institucích. Neméně hrozí odborně nekompetentní zasahování do výzkumné činnosti ze strany zřizovatelů. (Varovnou ukázkou takových přístupů je Ústav pro studium totalitních režimů, který právě veřejnou výzkumnou institucí není a akademickou samosprávu postrádá).

Změny v přílepku by zřizovateli umožnily instituci snadno zrušit nebo sloučit s jinou institucí, či z ní vyvést majetek jinam (mnohé veřejné výzkumné instituce přitom spravují majetky obrovské hodnoty – budovy, pozemky, přístroje, práva z duševního vlastnictví – utvářené po dlouhá desetiletí a využívané k výzkumné činnosti i k jejímu spolufinancování).

Vedle toho má dojít k dalším zásahům, jako snížení zdrojů sociálního fondu na polovinu, a navíc k nucenému odklonění části prostředků ze sociálního fondu do soukromého penzijního spoření, bez ohledu na vůli zaměstnanců a na skutečnost, že penzijní reforma je teprve plánována (bez bližších informací o její podobě). Fakticky se tím sociální fond redukuje na čtvrtinu současného stavu! Tímto zásahem by byly znehodnoceny existující kolektivní smlouvy a poškozeni zaměstnanci výzkumných institucí.

Veřejné výzkumné instituce již dnes podléhají kontrole ze strany svých zřizovatelů, což zaručuje hospodárné a účelné hospodaření se svěřenými prostředky. Zřizovatel vydává a mění zřizovací listinu instituce, jmenuje všechny členy dozorčí rady, rozhoduje o výši rozpočtu instituce a vydává předchozí souhlas k dispozici instituce s majetkem.

Pokládáme za nepřijatelné, aby se rozsáhlé změny tak závažného zákona, jakým zákon o veřejných výzkumných institucích je, prosazovaly přílepkem ve druhém čtení jiného, obsahově nesouvisejícího zákona. Je třeba bezpodmínečně trvat na předcházející veřejné diskusi, na řádném projednání návrhu, na důkladném připomínkovém řízení, které by zohlednilo pozitivní i negativní zkušenosti s aplikací zákona v průběhu předchozích let. Zejména by měla být citlivě nastavena rovnováha mezi autonomií výzkumné instituce a ovlivňováním ze strany jejího zřizovatele. Tyto požadavky však stávající návrh rozhodně nesplňuje.

Připravovatelé přílepku se tak zřejmě snaží zlikvidovat dlouhodobě existující, vyvážený model řízení veřejných výzkumných institucí a nahradit ho konstruktem, který účelově posiluje roli zřizovatele. Domníváme se, že tato změna kvalitě veřejných výzkumných institucí nemůže prospět, ale naopak nekompetentní zásahy zřizovatelů (např. ministerstev) povedou ke snížení kvality prováděného výzkumu, nebo dokonce k celkovému rozkladu těchto institucí. Zásadní omezení akademické samosprávy veřejných výzkumných institucí, stejně jako způsob jeho prosazování (obejití standardní zákonodárné procedury) považujeme za skandální a nepřijatelné. Lze se nadto setkat s obavami, že pokud bude výrazně omezena samospráva veřejných výzkumných institucí, mohly by následující kroky vést k obdobné snaze omezit rovněž samosprávu veřejných vysokých škol.

DEJTE NAJEVO SVUJ NESOUHLAS S BEZPRECEDENTNÍM ÚTOKEM NA ČESKOU VĚDU!

ODKAZ NA WEBOVÉ STRÁNKY PETICE