Ačkoliv tvrzení, že "budoucnost je v aplikovaném výzkumu" se díky své jednoduchosti zdá pravdivé, je to tvrzení mylné.

Otázka první: 1. Co je míněno slovem "budoucnost"? Pokud tím je míněno, že se bude vymýšlet stále něco nového (což je doména věd technických), tak zcela jistě bez aplikovaného výzkumu nové technické vynálezy, lepší agrotechnika v zemědělství, lepší lékařské přístroje nebudou. (Ovšem na druhou stranu bez tzv. "základního výzkumu" se také neobejdou. - Žádný pdnikatel nebude podporovat výzkum, který není v krátkodobé perspektivě ziskový.)

- Můj komentář: Pokud budoucností myslíme společnost jako celek, tj. "lepší budoucnost celé společnosti" - tj. dobré vztahy mezi lidmi, dobrá ekonomika, kvalitní zdravotní péče, prosperující kultura - divadlo, výtvarné umění, atd., fungující justice (která neporušuje občanský soudní řád, je neúplatná), fungující policie (která není zapletená s podsvětím) a především: společnost bez feťáků, narkomanů, neurotiků, rozvrácených rodin, apod.), pak na budování takové společnosti "aplikovaný výzkum" nestačí. - Proč nestačí? - Protože aplikovaný výzkum je práce na zakázku - na zakázku ekonomickou (v oborech technických) a na zakázku politickou (ve vědách společenských).

Otázka druhá: Kdo bude financovat badatelskou práci v oblasti české jazykovědy, dějin (českých i světových), hudby, dějin umění, atd., když to bude financováno v rámci "aplikovaného výzkumu". A bez takového bádání a bez existenci odborníků v této oblasti se nám ROZPLYNE CELY NÁROD, jeho IDENTITA. (Národní identitu, na rozdíl od nás, v sobě silně cítí - a administrativně i posilují - Francouzi, Němci, Rusové (ti především), i další národy Evropy. V České republice nám však po těch "reformách" zůstane jen mobilní pracovní síla bez národnosti, která bude vydána všanc všem výkyvům světové ekonomiky.

Můj komentář: Základem vědy není bádání technické (v oblasti strojní, elektrotechnické, v zemědělství, atd.), ale celková kulturní vyspělost společnosti, která je v 21. století bez státní podpory všem tzv. společenským vědám, kultuře a umění zcela nemožná. Bez kulturní vyspělosti národa po určité době zcela nutně dojde k úpadku i věd technických, protože arogantní neurotik, zfetovaný génius, psychopat se suicidními sklony a podobné typy se již na žádné technické vynálezy nezmohou.

Otázka třetí: Máme-li tak úžasné technické vynálezy, které ve srovnání s dobou před 100 lety mnohonásobně (stonásobně, tisícinásobně?) zefektivnily produkci potravin, stavební práce, výrobu zboží (oděvy, nástroje, atd.), proč nemáme pár mizerných procent z celostátních příjmů na vědy - na vědy společenské, na kulturu a umění?

Můj komentář: - Když miliardy státních peněz zmizely ve vytunelovaných bankách a státní majetek se rozprodal (kamarádům současných mocipánů), aniž z toho vznikl prospěch pro stát, když naposledy stát velkoryse přenechal emisní povolenky, za které by vyinkasoval 65 miliard (!), podniku ČEZ, co vlastně podporuje soudčaná vláda? Jak rozsáhlé vědecké výzkumy by se mohly z těch 65 miliard uskutečnit, jak špičkově by se daly vybavit vědecké laboratoře, jakému množství mladých nadaných badatelů by se mohla poskytnou stipendia, granty, stáže ! ! !

Otázka čtvrtá: - Proč bychom měli žebrat o granty na společensko - vědní obory (v Bruselu, u bohatých firem) a když je neseženeme, proč bychom se měli nechat urážet vládami (které samy hospodaří nejhůže ze všech), že jako vědci prý máme být i dobrými manažery, marketingovými pracovníky, atd., když ve státní pokladně (až do poslední chvíle) bylo peněz dost (viz emisní povolenky)?

Můj komentář: Státní peníze si držitelé moci vytunelovali pro sebe (dodnes neobjasněný původ peněz na byt Gross a dalších - je jen špička ledovce). Mezi sebou si vzájemně prodali státní půdu, lukrativní hotely, prosperující továrny (před prodejem krátkodobě u nich snížili ziskovost, aby pak byly lacino prodány). Do vytunelovaných bank stát doslova nasypal ŠEST SET MILIARD Kč (!), aniž snad jakýkoliv bankéř musel vyjít do ulic (!) Vyjednávání s bankami totiž proběhlo v kuloárech a velmi jednoduše: Stát je zadlužený, a protože se vláda chtěla udržet u moci, musela přistoupit na podmínky, které jí nadiktovaly banky. A tak to je celosvětově - úděsná avšak pravdivá skutečnost.

Naproti tomu vědci, na rozdíl od bankéřů. museli vyjít do ulic , protože jsou na rozdíl od bankéřů v podřízeném postavení vůči vládě.

Otázka pátá: Může vyučující na vysoké škole dělat nějaký velký výzkum, když má úvazek 15 hodin týdně přímé výuky, vede řadu bakalářských a diplomových prací a nadto má povinnost vyzkoušet či písemně otestovat několik set studentů za semestr (tolik jich zkouší především na technických vysokých školách)? Nevím ovšem jak tomu na České zemědělské univerzitě - tj. především kolik hodin vyyučují jednotliví vyučující týdně a kolik studentů zkouší, ale možná mají podmínky dobré.

Závěr: Česká zemědělská univerzita nemůže být modelem pro všechny vědecké instituce v zemi, ale případně jen pro ty technické.

Vědy společenské však nutně podporu státu potřebují ! ! !