Helena Illnerová

17.12.2010 11:53
Helena Illnerová

Prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc. (*1937)
vystudovala biochemii na Přírodovědecké fakultě UK. Pracovala ve Fyziologickém ústavu ČSAV, od r. 1993 AV ČR. Nyní je emeritní vědeckou pracovnicí tohoto ústavu i AV ČR. Vybudovala se svými spolupracovníky obor chronobiologie v českých zemích, tj. nauku o časovém systému v živých organismech. Její laboratoř byla první či patřila k prvním, které zjistily, že tvorba hormonu v epifýze závisí na délce světlé části dne, tj. na roční době, že biologické hodiny v mozku, které tuto tvorbu řídí, jsou také modulovány délkou dne a slouží tedy nejen jako denní časový program, ale i jako kalendář, a dále že tyto hodiny nejsou jednotný celek, ale skládají se ze dvou či více oscilátorů. V letech 1993–2001 byla Helena Illnerová místopředsedkyní a v letech 2001–2005 předsedkyní AV ČR. V letech 2001–2007 byla též členkou European Research Advisory Board, poradního výboru evropského komisaře pro výzkum. V současnosti je předsedkyní Učené společnosti ČR, České komise pro UNESCO, Komise pro etiku vědecké práce v AV ČR a členkou více rad, např. vědecké rady AV ČR či UK.

Jaké plody by měla v budoucnu přinášet česká věda a jak by se měla šlechtit?
Věda v Česku by měla přinášet hlavně české plody, tj. naše originální příspěvky do světové studnice poznání i naše inovativní nápady potřebné pro společnost. Rozhodně bychom neměli vědecké výsledky pouze přebírat, ale sami se musíme podílet i na jejich vytváření. Aby plody české vědy byly dobré, musíme pěstovat i strom, na kterém rostou. Dostatečná zálivka stromu je jen jednou z podmínek jeho růstu. Strom bude silný jen tehdy, spojí-li se v něm různé subjekty vědy a výzkumu v naší zemi. Musíme vyhledávat a podporovat všechna ohniska dobré vědy. A hlavně musíme vytvářet inspirativní vědecké prostředí, založené nejen na soutěži, ale zejména na spolupráci dobrých vědců. Prostředí do kterého se budou z ciziny vracet naši mladí badatelé i ve kterém rádi zakotví zahraniční vědci.