Jste zde

Skončí s érou rektora Zimy benevolence vůči publikování v pochybných časopisech na UK?

30. 9. 2021

 

Už za tři týdny se v Karolinu sejdou senátoři a senátorky Univerzity Karlovy k volbě nového rektora či – poprvé v historii univerzity – rektorky. Volební „kampaň“ probíhá již tradičně spíše v zákulisí a letos také ve stínu parlamentních voleb, takže povědomí širší veřejnosti (včetně té akademické) o tom, kdo se chystá vést nejstarší českou univerzitu v příštích čtyřech letech, je nejspíš poměrně omezené. 

Není úkolem našeho sdružení posuzovat kvalitu kandidátů z hlediska jejich kompetencí či programových priorit. Dlouhodobě se ale zabýváme otázkami akademické integrity a publikační etiky, které byly v souvislosti s několika skandály na UK v nedávné minulosti hojně diskutovány – ať už to byla kauza predátorských publikací na Fakultě sociálních věd, anebo plagiátorská kauza bývalého prorektora UK Martina Kováře. V souvislosti s nadcházející rektorskou volbou nás tedy přirozeně zajímá, zda můžeme od nového vedení UK očekávat, že bude prosazovat dodržování etických principů ve vědeckém publikování s větší rázností, než tomu bylo zvykem za rektora Zimy. Vzhledem k tomu, že programy obou kandidátů v tomto směru mnoho vodítek nenabízí (Milena Králíčková jen obecně uvádí, že bude „rozvíjet oblast akademické etiky a integrity, s nulovou tolerancí k jakékoli diskriminaci a plagiátorství“, Michal Stehlík ve svém jinak komplexním programu zmiňuje etiku pouze v kontextu hledání vnějších rozpočtových zdrojů), podívali jsme se blíže na to, do jaké míry kandidáti ctí etiku vědeckého publikování ve své publikační činnosti, a to zvláště s ohledem na predátorské časopisy, kterým se Fórum Věda Žije systematicky věnovalo již od propuknutí nechvalně proslulého „upířího“ skandálu Wadima Strielkowského v roce 2015.

Michal Stehlík má v databázi Google Scholar 44 publikací, většina z nich byla publikována v domácích časopisech či sbornících. U převážné části textů je Michal Stehlík jediným či prvním autorem. Zahraniční články jsou prakticky výhradně v německém jazyce, u žádného z nich jsme nezjistili znaky predátorských publikací. 

Milena Králíčková sice nemá profil na Google Scholar, ale její stránka na ResearchGate obsahuje více než 130 anglickojazyčných záznamů. U většiny z nich je Milena Králíčková vedena jako členka rozsáhlejšího autorského kolektivu. Řada článků byla publikována v časopisech indexovaných ve Web of Science. Vedle nich se ale v publikačním profilu prorektorky Králíčkové nachází hned několik časopisů, jejichž vydavatelství vzbuzuje vážné pochybnosti. Konkrétně se jedná o pět článků, z nichž čtyři byly publikovány v časopisech vedených na Beallově seznamu „potenciálních predátorských časopisů a vydavatelů“ (jejich seznam viz níže). Všechny tyto články publikovala Milena Králíčková v autorské dvojici společně s Václavem Větvičkou z University of Louisville, a u čtyř z nich byla také první autorkou. 

Vydavatelé dotyčných časopisů sídlí v asijských zemích (Indie, Pákistán, Čína) a jejich dokumentované praktiky nevzbuzují velkou důvěru v kvalitu redakční práce a dodržování etických standardů. Například Science Publishing Group, v jehož časopise International Journal of Clinical and Experimental Medical Sciences publikovala Milena Králíčková článek „Endometriosis: are stem cells involved?“, charakterizoval Jeffrey Beall jako „podvodné vědecké vydavatelství“, které „nemá žádnou morálku či integritu“. Vydavatelství se „proslavilo“ mimo jiné tím, že jeden z jejích časopisů akceptoval obsahově nesmyslný článek napsaný počítačovým programem, jehož spoluautorkami byly postavičky ze seriálu Simpsonovi. Vydavatelství Baishideng Publishing Group citoval kanadský časopis The Walrus v roce 2019 v přehledové reportáži o „odpadní vědě“ (junk science) jako příklad odpadního vydavatelství. Indické vydavatelství Herbert Open Access Journals bylo v době, kdy v jeho časopise Pathology Discovery publikovala Milada Králíčková třístránkový článek „Endometriosis and assisted reproduction“, známé spamováním adresátů s nabídkami rychloobrátkového publikování

Kromě článků v časopisech z Beallově seznamu vzbuzuje pozornost rovněž další text prorektorky Králíčkové, publikovaný v roce 2017 v čínském časopise Minimally Invasive Surgical Oncology, který se dostal i do hledáčku webu Retraction Watch. Měl podle všeho velmi krátkou historii – existoval pouze dva roky – a jeho publikační model byl založený nikoli na platbách od autorů, ale naopak na platbách autorům za články (!) Podle zjištění Retraction Watch činily autorské honoráře 500 dolarů za článek. Časopis se současně uchyloval k praktikám typickým pro predátorské vydavatele, například vykazováním (neexistující) spolupráce s prestižními databázemi. 

Co tato zjištění znamenají? 

Bez podrobného rozboru konkrétních publikací samozřejmě nelze dělat závěry o kvalitě souvisejícího výzkumu. Nicméně fakt, že tyto texty byly publikovány v časopisech a nakladatelstvích s pochybnou pověstí naznačuje, že prorektorka Králíčková neoplývá příliš velkou vnímavostí k problémům publikační etiky. Přitom některé výše uvedené publikace vznikly až po odhalení pochybných publikací Wadima Strielkowského (podzim 2015), tedy v době, kdy tato problematika již rezonovala českou akademickou obcí. Tato publikační historie podle našeho názoru představuje pro profesorku Králíčkovou výrazný handicap pro případ, že by byla zvolena do funkce rektorky. Těžko by mohla nastavit přísnější mechanismy pro boj s tímto parazitním fenoménem, aniž by se sama nedostala na seznam „hříšníků“. V případě profesora Stehlíka absence vlastních publikačních výstupů v pochybných platformách jistě sama o sobě není garancí toho, že by se ve funkci rektora zasadil o zásadní změnu v přístupu k tomu problému, a fakt, že se ve svém programu k této problematice vůbec nevyjadřuje, neumožňuje dělat si v tomto směru příliš velké naděje.  Jeho publikační profil ale přinejmenším nedává důvod k obavám, že by měl stát v cestě snahám o prosazování standardů etického publikování a o celkové zkvalitňování publikační kultury na UK po vzoru prestižních zahraničních univerzit.

 

 

Publikace profesorky Králíčkové v časopisech vedených na Beallově seznamu potenciálních predátorských časopisů a vydavatelů: 

 

  • Kralickova, M., & Vetvicka, V. (2017). Endometriosis and assisted reproduction. Pathology Discovery; 5:3. http://dx.doi.org/10.7243/2052-7896-5-3. Vydavatel: Herbert Open Access Publishing, Hyderabad, Indie.
  • Králíčková, M., & Vetvicka, V. (2015). Endometriosis: are stem cells involved?. International Journal of Clinical and Experimental Medical Sciences, 1(3), 65-69. DOI:10.11648/j.ijcems.20150103.16 Vydavatel: Science Publishing Group, Pákistán.
  • Králíčková, M., & Vetvicka, V. (2015). Immunological aspects of endometriosis: a review. Annals of translational medicine, 3(11). DOI:10.3978/j.issn.2305-5839.2015.06.08. Vydavatel: AME Publishing Company, Hong Kong, Čína.
  • Králíčková, M., & Vetvicka, V. (2014). Endometriosis and ovarian cancer. World journal of clinical oncology, 5(5), 800. DOI:10.5306/wjco.v5.i5.800. Vydavatel: Baishideng Publishing Group, Pleasanton, USA.
 
Update: Odpověď prorektorky na náš článek
Update 2: po pěčlivějším rozboru jsme našli další 4 podobné publikace a zveřejnili reakci na odpověď prorektorky