Akademické rychlokvašky z MDPI aneb special issues jako díra v systému

Čínské open-access vydavatelství MDPI se v poslední stalo tématem vzrušených debat ve vědecké komunitě. Na jedné stráně existují vědci i instituce, které před využíváním jeho služeb varují a považují ho buď přímo za predátorské, nebo kritizují jeho business model jako neetický. Asi nejdále v tomto směru zašla přírodovědecká fakulta Jihočeské Univerzity, která oznámila, že u MDPI nebude proplácet poplatky za publikace. Na druhé straně je řada vědců, kteří v jeho časopisech běžně publikují, poukazují na množství kvalitní vědecké práce, která zde byla zveřejněna a v recenzním řízení neshledávají nic abnormálního ve srovnání s jinými vydavateli.

Pokusili jsme se zanalyzovat vlastnosti recenzních řízení z trochu jiného pohledu, než je obvyklé. Zaměřili jsme se na dobu jeho trvání, což je volně dostupná informace u každé publikace (rozdíl mezi datem kdy byla publikace zaslaná do časopisu a kdy byla přijata do tisku). Chtěli jsme zjistit co je pravdy na tom, že MDPI dokáže vyřídit recenzní řízení velmi rychle (v porovnání s jinými vydavateli) a jestli existují i publikace, u kterých bylo recenzní řízení tak rychlé, že budí oprávněné pochyby o kvalitě provedení. Jako reprezentativní vzorek jsme použili všechny publikace typu J publikované v MDPI (celkem 2706 článků), které byly vykázány v RIVu (a jsou tedy dostupné na webu www.rvvi.cz). Výsledkem naší snahy je následující histogram:

Průměrná doba recenzního řízení je 35 dní, což je skutečně výrazně méně, než kolik uvádí např. Elsevier (“do 80 dní”). Objevily se ale i publikace, u kterých recenzní řízení trvalo týden nebo méně, a ty si zasluhují bližší pozornost.

Absolutním rekordmanem je publikace dvojice autorů z ÚMG AV ČR  a VŠCHT v časopise Viruses z roku 2019. Recenzní řízení zde trvalo jeden jediný den (!). Jedná se o text označený jako Editorial ve Special Issue vydaném k poctě Jana Svobody, ve kterém byli oba autoři guest editory. Článek má ovšem stejné formální náležitosti jako jakýkoliv jiný článek vydaný v tomto časopise, v poděkování se odkazuje na dva granty (jeden GAČR a a jeden MŠMT) a akademickou prémii a byl vykázán do RIVu.

Tento příklad ukazuje na zajímavou slabinu systému recenzovaných periodik. V tradičních časopisech je editorství special issue považováno za určitou poctu. Často před přijetím special issue probíhá přísný interní hodnotící proces v ediční radě daného časopisu, který posuzuje jestli kvalitu tématu i zvaných editorů. Fakt, že výsledný editorial není tak striktně recenzovaný jako jiné články, je chápáno jako projev určitě důvěry k editorům a kompenzace za úsilí, které editoři museli vložit do sestavení special issue. MDPI ale tyto zavedené postupy obrátilo na hlavu - některé časopisy vydávají násobně více článků ve special issues než v pravidelných vydáních. Stát se editorem tak z principu nemůže být těžké a publikování prakticky nerecenzovaných editorialů a review článků představuje relativně snadný způsob jak vyrobit publikaci ve chvíli, kdy je to zapotřebí (v tomto konkrétním případě ovšem nemáme žádné indicie že by toto byl záměr autorů).

Dalších několik publikací zvládlo recenzní řízení za 7 dní nebo méně:

S.T.S. Hassan, Viruses 12 (2020) 476 (5 dní, special issue, editorial) https://doi.org/10.3390/v12040476

S. Barakovic et al., Electronics 9 (2020) 700 (7 dní, special issue, review) https://doi.org/10.3390/electronics9040700

T. Kukulski et al., Polymers 12 (2020) 1051 (7 dní, special issue) https://doi.org/10.3390/polym12051051

A. Siskova et al., Int. J. Mol. Sci. 21 (2020) 3260 (7 dní, special issue, review) https://doi.org/10.3390/ijms21093260

Z. Pavelek et al., J. Clin. Med. 9 (2020) 1468 (7 dní) https://doi.org/10.3390/jcm9051468

G.A.K. Gurdil et al., Processes 8 (2020) 411 (7 dní, topical collection) https://doi.org/10.3390/pr8040411

P. Smýkal et al., Int. J. Mol. Sci. 21 (2020) 3336 (7 dní, special issue, editorial) https://doi.org/10.3390/ijms21093336

A. Hejčl et al., Brain Sciences 10 (2020) 70 (7 dní, special issue, case report) https://doi.org/10.3390/brainsci10020070

J. Czernek et al., Molecules 24 (2019) 1731 (7 dní) https://doi.org/10.3390/molecules24091731

E. Pagáčová et al. Int. J. Mol. Sci. 20 (2019) 588 (7 dní, special issue) https://doi.org/10.3390/ijms20030588

Všechny tyto publikace pocházejí z let 2019 nebo 2020, což naznačuje určitou změnu v interních procedurách MDPI podle kterých recenzní řízení probíhá. Většina z nich pochází ze special issues, což ale nemusí být statisticky významné (řada časopisů MDPI ve special issue publikuje většinu článků). Často se mezi nimi objevují editorialy nebo review články. Již v případě publikací prof. Králíčkové z Univerzity Karlovy v predátorských časopisech jsme narazili na to, že část vědecké komunity má tendenci pohlížet na review články jinými hodnotícími kritérii než na běžné publikace (protože se neočekává že by obsahovaly nové vědecké poznatky). Z hlediska vykazování publikací v projektech, počítání citací či H-indexu autorů jsou ale brány stejně jako regulérní články, což vnímáme jako problém.

Mezi časopisy s extrémně krátkým recenzním řízením se vícekrát objevují tituly Viruses a International Journal of Electrochemical Science.

Co tyto zjištění znamenají? Určitě nelze tvrdit, že dlouhé recenzní řízení je zárukou jeho kvality. To, že se editor probere až 2 týdny po submitnutí článku opravdu ničemu nepomůže. Stejně tak není možné tvrdit, že tyto publikace automaticky obsahují nepravdivá nebo zfalšovaná data nebo že by se jednalo ze strany autorů o nějaký vědomý podvod (i když případ kdy autoři textu jsou zároveň editory je přinejmenším podivný). Lze se ale domnívat, že v těchto případech nakladatel selhal při zajištění řádného recenzního řízení. Je to velmi špatná vizitka daného časopisu (či nakladatele) a rozhodně důvod proč se danému titulu vyhnout.

Dále je třeba mít na paměti, že vybraný vzorek publikací není zdaleka kompletní – podobně extrémně krátká recenzní řízení se mohou vyskytnout i u jiných časopisů.

Update 21.1. 2022: Prof. Hocek nás správně upozornil na to, že záznam o extrémně krátkém recenzním řízení může vzniknout i v případech, kdy celý proces probíhá standardním způsobem a to (i) pokud je v závěru recenzního řízeni článek přeřazen do jiného časopisu od stejného vydavatele nebo (ii) pokud autoři nestihnout dodat poslední revizi v termínu a musí ji tak založit jako nově zaslaný manuskript.